Přírodovědně-lékařské zaměření ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Program ke stažení [ URL "JU-35-version1-juk_program_plz.pdf"] *========================================================================================= * 27. 9. Neplodnost a její léčba ve 21. století *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Neplodnost postihuje 10 – 15 % párů v mladém, reprodukčním věku. Nové techniky se v asisto sice zavádějí závratnou rychlostí, nicméně úspěšnost léčby není zatím dostatečná. U každéh páru nezjistíme příčinu neplodnosti a z párů, které léčíme, deseti procentům nepomůžeme. S reprodukcí jsou také nezvratně spjaty mnohé otazníky – oplození ve zkumavce umožnilo podst komplikovanější vztahy mezi „rodiči“ a dětmi, biologičtí rodiče nemusejí být totožní s rod mnoha zemích je možné dárcovství pohlavních buněk nebo embryí a někde i donošení dítěte ná Ve Velké Británii navíc na jaře 2015 schválili kontroverzní metodu, která může vést k tomu rodiči jsou v případě jednoho potomka tři lidé. Přednáška přinese přehled nejnovějších poz se zamyslíme nad tím, zda máme realizovat v této oblasti vše, co nám věda nabízí a umožňuj Přednášející za Lékařskou fakultu v Plzni: Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., prorektorka pro studijní záležitosti. Zabývá se stud embryogeneze, diferenciace a regenerace ve vztahu k dalším buněčným dějům. Od roku 2007 se vedoucí jednoho z výzkumných programů budování Biomedicínského centra v Plzni. V letech 20 pracovala jako proděkanka pro rozvoj LF v Plzni. Od r. 2012 je Čestnou ambasadorkou Fulbri *========================================================================================= * 4. 10. Jak akademici podnikají *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Co dělat, když něco vynaleznu? Jak je to s těmi patenty? A dá se vůbec dělat na univerzitě – dá! Dokonce na všech fakultách. Ukážeme si, jak proměnit nápady v realitu a jak se dá na podnikat. Ukážeme si příklady z praxe a vyzkoušíme si formou workshopu tvorbu business plá víc. No a je inovátor nudný člověk v bílém plášti? Většina lidí si představuje vynálezce j zkumavkou, který nemá s podnikáním nic společného. Opak ale může být pravdou. Stačí jen ch ukážeme jak na to. Přednášející za Centrum pro přenos poznatků a technologií: Mgr. Otomar Sláma je zástupcem ředitelky CPPT UK. Dříve řídil program pro fázi Proof Of Co nápadů. Aktuálně exekutivně zodpovídá za univerzitní sponzoringové a fundraisingové aktivi na starosti Business development management. Paralelně s prací na univerzitě provozuje vla Mgr. Jiří Valach je projektovým manažerem, který se zabývá více než 15 let psaním žádostí projekty a následně projektovým řízením. Pracoval pro ministerstvo i komerční firmy a vyzk roli podnikatele, když založil a provozoval lesní školku. *========================================================================================= * 11. 10. Sisyfos v Sofii aneb balkánský běs *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Přednáška se bude velmi neformálním způsobem zabývat jedním pozoruhodným tématem z oblasti matematiky, která má však velice netriviální přesah do hlubokých pasáží diskrétní matemati totiž teorii takzvaných "sisyfovských" her. Zhruba řečeno, sisyfovská hra je taková, ktero donekonečna prodlužovat. Uvedeme několik příkladů různých her a prozkoumáme otázku, zda js sisyfovské. V některých případech je odpověď nečekaná, neboť obecná intuice napovídá jinak Přednášející za Matematicko-fyzikální fakultu: Prof. RNDr. Luboš Pick, CSc., DSc., působí na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzi Univerzity Karlovy. Mezi jeho vědecké aktivity patří zejména prostory funkcí a jejich vzáj vnoření na prostorech, teorie interpolací, omezenost a kompaktnost operátorů, apod. Studen seznamuje s matematickou analýzou od základních přednášek až po pokročilé a specializované *========================================================================================= * 18. 10. Základní principy řízení procesů v lidském organismu *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Cíl řídících pochodů: udržení relativně stálého vnitřního prostředí. Základy teorie regula zpětné vazby. Biologické rytmy. Řízení dynamických biologických systémů: 1. lokální (autor oběhovém ústrojí), 2. nervové (řízení funkcí vnitřních orgánů) a 3. humorální (typ A - říz zpětnou vazbou: př. řízení glykémie, typ B – př. řízení kontrolované nervovým systémem: os hypofýza-žláza). Přednášející za 1. lékařskou fakultu: Prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc., MBA, proděkan pro zahraniční studenty na 1. lékařské fak působí jako přednosta Fyziologického ústavu na 1. lékařské fakultě UK. Lékař vnitřních nem který se zabývá kardiofyziologií, biomechanikou, biokybernetikou. Zasloužil se o použití p lékařském výzkumu. *========================================================================================= * 25. 10. Nosorožci včera a dnes *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Nosorožcovití savci představují vedle koní a tapírů jednu ze tří dodnes přežívajících čele lichokopytníků. V současnosti se po celém světě vyskytuje pouze pět druhů, což však předst zlomek druhové bohatosti kdysi evolučně velmi úspěšné skupiny, která zažila svůj největší třetihor. Společně si ukážeme, jak změny prostředí postupně ovlivňovaly jejich vývoj přes běžce k největším suchozemským savcům až po dnešní formy. Přednášející za Přírodovědeckou fakultu: Mgr. Štěpán Pícha vystudoval geologii se zaměřením na paleontologii obratlovců na Přírodov UK. Jeho specializací jsou pleistocenní nosorožci z našeho území. V současnosti se věnuje vědy, především v rámci komunikačního programu s názvem Přírodovědci.cz na Přírodovědecké *========================================================================================= * 1. 11. Věda, informace, knihovny a digitální svět *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Potřeba informací pro vědu a výzkum. Informační chování vědce a studenta. Metody práce s i obecně. Informační zdroje a jejich typologie. Univerzita Karlova a její svět knihoven, dig knihoven a elektronických informačních zdrojů v kontextu vývoje a současné praxe a dalších budoucnosti. Informační zdroje a nástroje pro studijní proces (včetně nástrojů pro e-learn výzkum (databáze vědeckých a odborných informací). Přednášející za Ústřední knihovnu UK: MUDr. Jitka Feberová, Ph.D., ředitelka Ústřední knihovny Univerzity Karlovy. Vyučuje předm informatika na 2. lékařské fakultě UK, je vedoucí podpory e-learningu na UK, je členkou ko sítě lékařských fakult ČR a SR MEFANET (MEdical FAcultiesNETwork – spolupráce při rozvoji moderních informačních a komunikačních technologií). Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. pracuje v Ústřední knihovně a do jeho kompetence v rámci Ú vzdělávání a koncepční otázky.  Petr Urválek pracuje v Ústřední knihovně jako odborník na elektronické informační zdroje. *========================================================================================= * 8. 11. Milujte se a množte se! Aneb výlet tam, kde začíná život ... *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Není tajemstvím, že děti nenosí čáp ani vrána. Skutečné tajemství naší reprodukce je totiž pouhým okem nelze vidět – na úrovni embrya krátce po oplození vajíčka spermií. Jakkoliv js vývojem prošli všichni, nikdo si ho nepamatujeme a pochopili jsme dosud jen velmi málo. Sp pokusíme poodhalit procesy, které jsou pro oplození nezbytné. Nakonec zjistíme, že časný e je naprosto klíčovým momentem pro život jedince, který nás může ovlivnit i po narození! Na některá dogmata, abychom je nahradili novými. Přednášející za Lékařskou fakultu v Plzni: Ing. Jan Nevoral, Ph.D. je vedoucím Laboratoře reprodukční medicíny a vědeckým pracovníkem centra Lékařské fakulty v Plzni. Pracuje s biologickými modely myši, prasete a žáby, na kt reprodukční procesy, jako je tvorba a dozrávání pohlavních buněk, oplození a časný embryon současné době se zabývá studiem epigenetických regulací během těchto procesů a jejich možn humánní reprodukci. *========================================================================================= * 15. 11. Co zmůže chemie proti virům? *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Virové choroby patří k největším zabijákům v dějinách lidstva, měnily osudy celých říší i Dozvíte se, jak vypadají podivné neživé částice, kterým říkáme viry, jak se množí, jak způ a jak se proti nim můžeme bránit. Přednáška se bude hlavně zabývat virem lidské imunitní n (HIV) a hepatitidy typu C (HCV) a ukáže, jaké našli během posledních dvaceti let chemici l viry dokáží zastavit. Čeští vědci hráli v této historii důležitou roli, a příběh stále pok Přednášející za Přírodovědeckou fakultu: Doc. RNDr. Jan Konvalinka CSc., prorektor pro vědeckou činnost. Přednáší biochemii a molek na Katedře biochemie Přírodovědecké fakulty UK. Působí v Ústavu organické chemie a biochem věd České republiky, kde vede vědeckou skupinu, která se zabývá úlohou proteolytických enz lidských chorob. *========================================================================================= * 22. 11. Jaký význam mají "léky" v léčbě rakoviny? *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Rakovina je onemocnění, které většinou postihuje starší věkovou skupinu. Z důvodu zvyšujíc věku naší populace a také díky kvalitní péči o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními, očekávat, že pacientů s rakovinou bude spíše přibývat. Právě po kardiovaskulárních onemocn 2. nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Je zodpovědná zhruba za ? úmrtí.  V souča schopni vyléčit zhruba ? pacientů s rakovinou, většinu z nich chirurgickým zásahem. Někter léčivých látek tzv. cílené terapie, které působí ve větší míře na nádorové než na zdravé b představují průlom v léčbě některých forem rakoviny a umožnily léčit i dříve prakticky nel rakoviny. Přednášející za Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové: Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. vystudoval na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové Farmacie – Mgr., obor Farmakologie a toxikologie – Ph.D., obor Humánní a veterinární farma Na fakultě také od roku 2006 působí, a to na Katedře farmakologie a toxikologie. Od začátk soustředí nejen na vědeckou ale také na pedagogickou činnost v oblasti farmakologie. *========================================================================================= * 29. 11. Pacient a jeho role v českém zdravotnictví – ekonomické, právní a etické aspekty *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod. Přednáška se zabývá vývojem postavení pacienta ve zdravotnickém systému po 2. světové válc zejména se zaměřením na stávající právní úpravu práv pacientů a úhradu zdravotní péče ze z pojištění. Prezentovány budou i základní etické problémy v oblasti praktického poskytování – problematika předem vysloveného přání, postavení nezletilých a seniorů, etnické aspekty zdravotní péče. Přednášející za 3. lékařskou fakultu: MUDr. David Marx, Ph.D., proděkan pro studium a výuku na 3. lékařské fakultě UK. Pracuje j dětí a dorostu FNKV a působí také jako odborný asistent této kliniky. Vedle klinické práce zájmu oblast řízení kvality a bezpečí ve zdravotnictví (v r. 2010 jmenován prvním znalcem kvality a bezpečí ve zdravotnictví v České republice). Zároveň působí jako ředitel Spojené komise o.p.s.. V současnosti vedoucím Kabinetu veřejného zdravotnictví na 3. lékařské faku *========================================================================================= * 6. 12. Science slam *========================================================================================= Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.                                                                                          Science slam je formát, který má pomoci popularizovat vědu a výzkum. Je to soutěž, při níž stand up výstupu představují své zajímavé vědecké a výzkumné projekty. Před samotnou soutě účastní workshopu prezentačních dovedností, které pak mají co nejlépe využít ke svému vyst trvání šesti minut (bez pomoci audiovizuálních pomůcek). Z vědců se tak stávají vlastně he porota, která rozhoduje o nejlepších. Přednášející za Informační, poradenské a sociální centrum: V roli přednášejících se představí jednotliví soutěžící z řad studentů a mladých vědců Uni