Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Pražské Jezulátko, sošku malého dítěte v bohatých šatech, zná celý svět. V historii jej obdarovávali panovníci, šlechtici, uctívala jej celá Praha. Jeho věhlas se nese i v současnosti. Při své návštěvě Prahy se mu poklonil například papež Benedikt XVI. Zná však jeho historii také naše společnost 21. století? Víme, jaké symboly se skrývají za touto voskovou soškou? A s jakými dalšími symboly se můžeme v českém i světovém umění v zobrazeních malého Krista setkat? Na všechny tyto otázky odpoví přední český kunsthistorik a znalec křesťanské ikonografie prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.
Přednášející za Katolickou teologickou fakultu:
Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., prorektor pro tvůrčí a ediční činnost. Významný český historik umění, jehož centrem zájmu je středověké malířství a křesťanská ikonografie. Působí jako profesor na několika fakultách Univerzity Karlovy. Vedle výzkumné činnosti je také významná jeho publikační činnost. Za odbornou monografii s názvem „Karel IV.: Císař a český král – vizionář a zakladatel“ obdržel v r. 2016, spolu s prof. PhDr. Jiřím Kuthanem, DrSc., dr. h. c., cenu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.
Co dělat, když něco vynaleznu? Jak je to s těmi patenty? A dá se vůbec dělat na univerzitě byznys? Ano – dá! Dokonce na všech fakultách. Ukážeme si, jak proměnit nápady v realitu a jak se dá na univerzitě podnikat. Ukážeme si příklady z praxe a vyzkoušíme si formou workshopu tvorbu business plánu a mnohem víc. No a je inovátor nudný člověk v bílém plášti? Většina lidí si představuje vynálezce jako vědce se zkumavkou, který nemá s podnikáním nic společného. Opak ale může být pravdou. Stačí jen chtít a my Vám rádi ukážeme jak na to.
Přednášející za Centrum pro přenos poznatků a technologií:
Mgr. Otomar Sláma je zástupcem ředitelky CPPT UK. Dříve řídil program pro fázi Proof Of Concept inovačních nápadů. Aktuálně exekutivně zodpovídá za univerzitní sponzoringové a fundraisingové aktivity a zároveň má na starosti Business development management. Paralelně s prací na univerzitě provozuje vlastní firmu.
Mgr. Jiří Valach je projektovým manažerem, který se zabývá více než 15 let psaním žádostí o dotace na projekty a následně projektovým řízením. Pracoval pro ministerstvo i komerční firmy a vyzkoušel si také roli podnikatele, když založil a provozoval lesní školku.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Význam tohoto pojmenování Bible - Starého zákona. Jak je Tanach jako živá textová tradice uspořádán a proč? K čemu je určen, neboli proč vůbec vzniknul? Jak je užíván a jaké sdělení tento produkt kolektivní paměti nese? Nač autor Tanachu klade důraz? Nač se při četbě Tanachu soustředit neboli jak jej číst? Role úvodních kapitol, neboli nastavení uživatele (posluchače/čtenáře) pro vstup do textu.
Přednášející za Husitskou teologickou fakultu:
Doc. Jiří Beneš, Th.D. vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Doktorát ze Starého zákona, teologie a hebrejštiny pod vedením u prof. Jana Hellera složil r. 1997. Habilitoval se na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako vedoucí katedry biblistiky a judaistiky. Vyučuje exegezi a teologii Starého zákona, dějiny starověkého Izraele a hebrejštinu. Profesně se zabývá interpretací starozákonního textu (výklady publikuje).
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Archeologie, stejně jako ostatní vědní obory, se stále vyvíjí. Řada teorií a hypotéz, které platily před lety, je dnes nahrazována novými, poněkud odlišnými. Podíváme se alespoň na některé, ujasníme si, jak to bylo s lovci mamutů, byla či nebyla tzv. neolitická revoluce anebo zda skutečně v jakémsi matriarchátu žili muži pravěku pod tvrdou nadvládou žen.
Přednášející za Filozofickou fakultu:
Doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. je absolventem oboru Archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době je docentem na Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho specializací jsou raně zemědělské společnosti a jejich ekonomické zázemí. Intenzivně se zabývá problematikou vztahu archeologie a laické veřejnosti a popularizací oboru.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Ve státech tzv. Západního Balkánu (Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Černá Hora, Kosovo a Albánie) se po krvavém rozpadu socialistické Jugoslávie a bolestivé transformaci ekonomik na počátku 21. století uklidnila situace. Harmonizace poměrů byla ale v mnoha případech pouze zdánlivá. Přednáška se zaměří na rozbor aktuálních bezpečnostních hrozeb v regionu, jež mohou ohrozit stabilitu v Evropě.
Přednášející za Fakultu sociálních věd:
PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě UK a historii na Filozofické fakultě UK. V současné době je odborným asistentem na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK, kde přednáší soudobé dějiny zemí bývalé Jugoslávie a politickou a socioekonomickou geografii jihovýchodní Evropy. Tematicky se věnuje především výzkumu migrací, válečným konfliktům, poválečné rekonstrukci a postsocialistické transformaci v zemích bývalé Jugoslávie, především Bosně a Hercegovině.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Co je ekonomie? Má ekonomie nějaké praktické využití v běžném každodenním životě? Čím se ne/zabývá? A co ne/zajímá ekonoma? To vše se dozvíte v populárně laděné přednášce „Ekonomie pro život", jejímž cílem je dokázat, že ekonomie je praktická věda, ve které rozhodně nejde jenom o peníze.
Přednášející za Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium:
Ing. Filip Pertold, Ph.D. působí v think-tanku IDEA při CERGE-EI. V roce 2010 dokončil doktorské studium na CERGE-EI. Již během studia působil jako ekonom junior v České národní bance a jako konzultant Světové banky. Do roku 2014 působil také jako výzkumný pracovník na Aarhuské Universitě v Dánsku. Momentálně se zabývá výzkumem trhu práce a ekonomií veřejného sektoru. Spolupracoval na řadě výzkumných projektů o dopadech veřejného sektoru na ekonomiku a to jak pro domácí, tak i pro mezinárodní instituce (Světová banka, Evropská komise). V květnu 2017 získal čestnou cenu CERGE-EI za zásluhy na poli popularizace vědy.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Pohyb je základní biologická potřeba člověka, která má podstatný vliv na pracovní výkonnost a zdravotní stav jedince. Současnost je bohužel charakterizována stále se snižujícím objemem pravidelně realizovaných pohybových aktivit. To vede nejen ke zhoršujícím se pracovním výsledkům, ale i k stále se zvyšujícímu výskytu tzv. civilizačních onemocnění. Ve svém důsledku se snižuje kvalita života i zkracuje střední doba dožití. O konkrétní realizaci pohybových aktivit rozhoduje zdravotní stav, předchozí pohybová zkušenost, způsob a forma nabídky, aktuální úroveň zdatnosti, hodnotová orientace atd. V rámci přednášky budeme prezentovat zásady návrhu individuální pohybové intervence a hodnocení jejího efektu s cílem pozitivního ovlivnění jedince. Rovněž tak budeme prezentovat limity a benefity pohybových intervencí.
Přednášející za Fakultu tělesné výchovy a sportu:
Prof. Ing. Václav Bunc, CSc., proděkan pro vědu Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Odborně se zaměřuje na aplikace matematických metod a modelů v tělesné výchově a sportu, využití biokybernetiky pro hodnocení tělesné zdatnosti, zátěžové fyziologii, funkčnímu testování v laboratoři a v terénu, tělesnému složení BIA metody, pohybovým režimům v primární a sekundární prevenci jak u zdravých tak hendikepovaných.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Byly časy, kdy naši společnost drželo pohromadě náboženství a morálka. Ty časy jsou ovšem – alespoň v našich zeměpisných šířkách – minulostí. Tmelem dnešní společnosti je právo. Co to ovšem právo je, proč je dobré ho znát a kde ho hledat? Máme ho hledat v tlustých zákonících či v ještě tlustších komentářích k těmto zákoníkům? Nebo je třeba spíš vyrazit hledat právo mezi obyčejné lidi a sledovat, jak právu rozumí oni? Nebo je snad právo (jak občas ironicky říkají někteří advokáti) cokoli, co za právo prohlásí soudce ve svém rozsudku? Budeme diskutovat i pracovat s několika právními případy. V případě zájmu bude možné v druhé polovině semináře zodpovědět i dotazy studentů ohledně studia na Právnické fakultě.
Přednášející za Právnickou fakultu:
JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. vystudoval Právnickou fakultu UK a Pedagogickou fakultu UK a v současné době na obou fakultách také vyučuje. Zkušenosti má i se středoškolskou výukou, již osmým rokem působí na pražském Gymnáziu Jana Keplera.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s přínosem fenomenologické filosofie k vyjasnění situace člověka ve světě. Přednášející se zaměří na základní teoretický přístup této filosofie k jejím tématům (já, věci, druzí lidé, svět…) a na její porozumění povaze vědomí a v krátkých ukázkách předvede samotnou fenomenologickou práci. Spolu s tím však bude sledovat vznik fenomenologické filosofie a její vývoj v historickém kontextu a naznačí povahu její diskuze s moderní vědou. Přednáška nebude zatížena odbornou terminologií a všechny specifické termíny, jejichž užití se nebude možné vyhnout, budou vysvětleny.
Přednášející za Fakultu humanitních studií:
Mgr. Richard Zika, Ph.D., proděkan pro bakalářská studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde také v roce 2007 dokončil doktorské studium. V letech 2000 až 2005 vyučoval na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci Vysoké školy ekonomické v Praze. Od roku 2006 je členem správní rady Vzdělávací nadace Jana Husa. Na Fakultě humanitních studií vyučuje v rámci Filosofického modulu. Zaměřuje se na novověkou filosofii, klasickou i současnou fenomenologii.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Vysokoškolský pedagog a spisovatel, autor 9 vydaných beletristických knih, doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D., bude referovat o vlastní autorské zkušenosti a o spisovatelském "řemesle". Přednáška bude mimo jiné navazovat na nejčastější dotazy, které pokládají současným spisovatelům žáci základních a studenti středních škol, ale i dospělí lidé.
Přednášející za Pedagogickou fakultu:
Doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D. vystudoval český jazyk – francouzský jazyk na Pedagogické fakultě UK, kde také absolvoval doktorské studium v oboru pedagogika. V současné době působí na Pedagogické fakultě na Katedře české literatury. Zabývá se didaktikou literatury a výzkumem čtenářství a je také zastáncem zážitkové pedagogiky.
Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.
Science slam je formát, který má pomoci popularizovat vědu a výzkum. Je to soutěž, při níž vědci formou stand up výstupu představují své zajímavé vědecké a výzkumné projekty. Před samotnou soutěží se vědci účastní workshopu prezentačních dovedností, které pak mají co nejlépe využít ke svému vystoupení v délce trvání šesti minut (bez pomoci audiovizuálních pomůcek). Z vědců se tak stávají vlastně herci a z publika porota, která rozhoduje o nejlepších.
Přednášející za Informační, poradenské a sociální centrum:
V roli přednášejících se představí jednotliví soutěžící z řad studentů a mladých vědců Univerzity Karlovy.
Univerzita Karlova
Ovocný trh 3–5
Praha 1, 116 36
Česká republika
tel. 224 491 713
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
