• Program
  • Přírodovědně-lékařské zaměření

Přírodovědně-lékařské zaměření


Program ke stažení


5. 10. Zmapujte si Univerzitu Karlovu; Jak hledají vědci informace

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.

- blok dvou kratších přednášek


Zmapujte si Univerzitu Karlovu 

Úvodní seminář pomůže účastníkům s orientací na Univerzitě Karlově.  Aniž bychom opustili učebnu, budeme se za pomoci myšlenkových map orientovat v prostoru univerzity, v systému studia, procesu přijímacího řízení a nabídce podpůrných služeb. Myšlenkové mapy lze využít mnoha způsoby. Při vytváření poznámek, při přípravě na zkoušku nebo obecně při snaze zorientovat se ve složité situaci. Práce s myšlenkovou mapou podporuje tvořivé myšlení.


Přednášející za Informační, poradenské a sociální centrum:

Mgr. Silvie Nedvědová pracuje v Informačním, poradenském a sociální centru UK jako koordinátorka poradenských služeb a koučka. Zabývá se také problematikou celoživotního vzdělávání.


Jak hledají vědci informace?

Synonymem pro vyhledávání informací se stalo mezi laickou veřejností slovo Google. Google, ani jiný podobný vyhledávač však žádným způsobem neověřuje věrohodnost informací. V oblasti vědeckého bádání je ale nutno pracovat jen s ověřenými informacemi z věrohodných zdrojů, které jsou většinou pro obecné vyhledávací služby nedostupné. Jaké jsou metody ověřování věrohodnosti, které zdroje jsou ověřené a jak se k nim lze dostat? To se dozvíte v rámci této přednášky.


Přednášející za Ústřední knihovnu UK:

MUDr. Jitka Feberová, Ph.D., ředitelka Ústřední knihovny, vyučuje předmět Lékařská informatika na 2. lékařské fakultě UK, je vedoucí podpory  e-learningu na UK, je členkou koordinační rady sítě lékařských fakult ČR a SR MEFANET (MEdical FAcultiesNETwork – spolupráce při rozvoji výuky s využitím moderních informačních a komunikačních technologií).

Petr Urválek pracuje v Ústřední knihovně jako odborník na elektronické informační zdroje.


12. 10. Asistovaná reprodukce 21. století

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Neplodnost postihuje 10 – 15 % párů v mladém, reprodukčním věku. Nové techniky se v asistované reprodukci sice zavádějí závratnou rychlostí, nicméně úspěšnost léčby není zatím dostatečná.  U každého desátého páru nezjistíme příčinu neplodnosti a z párů, které léčíme, deseti procentům nepomůžeme. S asistovanou reprodukcí jsou také nezvratně spjaty mnohé otazníky – oplození ve zkumavce umožnilo podstatně komplikovanější vztahy mezi „rodiči“ a dětmi, biologičtí rodiče nemusejí být totožní s rodiči de iure, v mnoha zemích je možné dárcovství pohlavních buněk nebo embryí a někde i donošení dítěte náhradní matkou. Ve Velké Británii navíc na jaře 2015 schválili kontroverzní metodu, která může vést k tomu, že biologickými rodiči jsou v případě jednoho potomka tři lidé. Přednáška přinese přehled nejnovějších poznatků a společně se zamyslíme nad tím, zda máme realizovat v této oblasti vše, co nám věda nabízí a umožňuje.


Přednášející za Lékařskou fakultu v Plzni:

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., prorektorka pro studijní záležitosti, se zabývá studiem časné embryogeneze, diferenciace a regenerace ve vztahu k dalším buněčným dějům. Od r. 2007 se věnuje jako vedoucí jednoho z výzkumných programů budování Biomedicínského centra v Plzni. V letech 2010 až 2013 pracovala jako proděkanka pro rozvoj LF v Plzni. Od r. 2012 je Čestnou ambasadorkou Fulbrightovy komise.


19. 10. Mohou nové „léky“ vyléčit rakovinu?

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Rakovina je závažné onemocnění, které je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. V současné době jsme schopni vyléčit zhruba polovinu pacientů. Některé z nových léčivých látek tzv. cílené terapie, tj. těch, které působí ve větší míře na nádorové než na zdravé buňky, ale představují průlom v léčbě určitých forem rakoviny.


Přednášející za Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové:

Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. je zaměstnán od roku 2006 na Katedře Farmakologie a toxikologie, Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze. Od začátku své kariéry se soustředí nejen na vědeckou ale také na pedagogickou činnost v oblasti farmakologie.


2. 11. Světlo ve fyzice, fyzika ve světle

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Informace o okolním světě nám zprostředkovávají smyslové orgány. Nejvíce jich získáváme zrakem. Vnímáme jím barvy, tvary – prostorové vidění umožňuje odhadovat vzdálenosti. Starověcí astronomové dokázali na základě pozorování prostým okem poodhalit zákony vesmíru. Počátkem 18. století došlo k objevu některých forem světla, které lidské oko nevnímá. Přibližně o století a půl později byla vysvětlena fyzikální podstata světla a jeho původ. Toto poznání přispělo k tomu, že se z předmětu vědeckého zájmu stále častěji stává jeho pomocník – světlo nám například pomáhá pronikat do nitra hmoty (až na úroveň molekul a atomů). Bez něj si již nelze představit moderní astronomii, chemii, biologii a další vědy. Pojďme se společně podívat na povahu světla samotného i na možnosti jeho použití v poznávání světa kolem nás.


Přednášející za Matematicko-fyzikální fakultu:

Doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. působí na Katedře fyziky kondenzovaných látek Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, věnuje se studiu struktury látek (pomocí Röntgenova záření). Studenty kmenové fakulty seznamuje se základy atomové fyziky, elektronové struktury látek a aplikované numerické matematiky.


9. 11. Jak pracuje lidské srdce

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Srdce jako elektrárna: jak vznikají v srdci elektrické impulsy, co je jejich smyslem, jak se po srdci šíří a jak je můžeme zaznamenávat. Srdce jako soustava čerpadel: jak se elektrický impuls mění na srdeční stah, jak srdce pumpuje krev a jak můžeme jeho výkon hodnotit. Jak je činnost srdce řízena: co určuje srdeční frekvenci a co určuje sílu stahu srdeční svaloviny.


Přednášející za 1. lékařskou fakultu:

Prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc., MBA, přednosta Fyziologického ústavu a proděkan 1. lékařské fakulty UK v Praze.


16. 11. Nová infekční onemocnění u nás i v Evropě

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Nová infekční onemocnění objevující se se železnou pravidelností postihují nejenom lidi, ale i domácí a volně žijící zvířata. Infekční onemocnění ovlivňují nejenom naše zdraví a ekonomickou situaci, ale i celosvětovou biodiverzitu. Jejich výskyt a šíření souvisí jak s rostoucí lidskou populací, tak i s globalizací současného světa, postupnými změnami klimatu i zásadním posunem ve využívání krajiny.


Přednášející za Přírodovědeckou fakultu:

Doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. působí na Katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty UK, kde studenty seznamuje se základy parazitologie a přednáší úvod do entomologie. Rovněž vede praktika lékařské entomologie či terénní praxi parazitologie. Od roku 2002 výzkumným pracovníkem v Parazitologickém ústavu AV ČR v sekci molekulární parazitologie.


23. 11. Pacient a jeho role v českém zdravotnictví – ekonomické, právní a etické aspekty

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Přednáška se zabývá vývojem postavení pacienta ve zdravotnickém systému po 2. světové válce v ČR, zejména se zaměřením na stávající právní úpravu práv pacientů a úhradu zdravotní péče ze zdravotního pojištění. Prezentovány budou i základní etické problémy v oblasti praktického poskytování zdravotní péče – problematika předem vysloveného přání, postavení nezletilých a seniorů, etnické aspekty poskytování zdravotní péče.


Přednášející za 3. lékařskou fakultu:

MUDr. David Marx, Ph.D., proděkan pro studium a výuku 3. Lékařské fakulty UK v Praze; Kabinet veřejného zdravotnictví 3. LF UK.


30. 11. Co zmůže chemie proti virům?

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Virové choroby patří k největším zabijákům v dějinách lidstva, měnily osudy celých říší i výsledky válek. Dozvíte se, jak vypadají podivné neživé částice, kterým říkáme viry, jak se množí, jak způsobují nemoci a jak se proti nim můžeme bránit. Přednáška se bude hlavně zabývat virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV) a hepatitidy typu C (HCV) a ukáže, jaké našli během posledních dvaceti let chemici látky, které tyto viry dokáží zastavit. Čeští vědci hráli v této historii důležitou roli, a příběh stále pokračuje.


Přednášející za Přírodovědeckou fakultu:

Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., prorektor pro vědeckou činnost, přednáší biochemii a molekulární biologii na Katedře biochemie PřF UK. Na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vede vědeckou skupinu, která se zabývá úlohou proteolytických enzymů ve vývoji lidských chorob.


7. 12. Jak akademici podnikají

Modrá posluchárna; středa 17,00 – 18,30 hod.


Co dělat s vědeckými výsledky? Ukážeme si, jak proměnit vědecké výsledky ve služby a produkty, za které jsou lidé ochotni zaplatit, jak dělat správný byznys. Většina lidí si totiž myslí, že akademická sféra a podnikání jsou odlišné disciplíny, které se nemají (ani nedají) míchat. Odlišné disciplíny to opravdu jsou, kombinovat se ale dají. 


Přednášející za Centrum pro přenos poznatků a technologií:

Mgr. Otomar Sláma pracuje jako zástupce ředitele CPPT a je zároveň podnikatelem. Působí jako konzultant pro fázi „Proof of concept“ vědeckých projektů, které mají potenciál na komerční uplatnění. Zajímá se o zakládání start-upových společnosti, fundraising a marketing.



14. 12. Slavnostní zakončení

Velká aula, Karolinum


Slavnostní zakončení spojené s prohlídkou Karolina.




Poslední změna: 14. červen 2017 09:51 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Mgr. Kristýna Biláková

Univerzita Karlova

Ovocný trh 3–5

Praha 1, 116 36

Česká republika

tel. 224 491 679


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208





Jak k nám