• JUK
  • Program
  • Přírodovědně-lékařské zaměření

Přírodovědně-lékařské zaměření


Program ke stažení


Všechny přednášky přírodovědně-lékařského zaměření se konají vždy v pondělí od 17.00 do 18.30 hod. v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1. Jedinou výjimkou je přednáška 15. listopadu (ta je společná pro obě dvě zaměření), která se uskuteční ve čtvrtek, avšak ve stejném čase a na stejném místě.


17. září - Lékařská fakulta v Plzni: Zobrazení lidského těla v medicíně

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Pohlédnout do vnitřku lidského těla bylo odedávnou touhou člověka, až do devatenáctého století byla jedinou možností pitva mrtvého lidského těla. Jednou z věhlasných událostí na Universitě Karlově byla první veřejná pitva provedená rektorem university doktorem Janem Jesseniem počátkem sedmnáctého století. Až převratné fyzikální objevy na sklonku devatenáctého století umožnili se podívat dovnitř těla živého. 8. listopadu 1895 objevil Wilhelm Conrad Roentgen paprsky X a zahájil tak novou éru medicíny, k objevům paprsků X je nutné přiřadit i objevy radioaktivity Henrym Becquerelem a Pierrem a Marií Curieovými. Není možné zapomenout ani na objevy Christiana Dopplera. Tyto všechny teoretické základy používáme v současnosti v oboru lékařství, který se nazývá zobrazovací metody. Základními tématy přednášky tak bude historie zobrazování lidského těla, revoluce v medicíně a rentgenové snímky, výpočetní tomografie – zrod moderní medicíny, výpočetní tomografie a trojrozměrné zobrazení lidského těla, 4D-zobrazení srdce a cév, funkční zobrazování mozku a srdce magnetickou rezonancí, ultrazvuk a zobrazení lidského těla, zobrazování poruch látkové přeměny radioaktivními látkami, využití zobrazovacích metod v léčbě.


Přednášející:

Prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. je jedním z předních radiologů a zaměřuje se na vyšetření pomocí výpočetní tomografie, magnetické rezonance a zejména hybridního a molekulárního zobrazování. Podílel se na zavedení mnoha progresivních metod zobrazení do klinické praxe v České republice, jako například CT angiografie, CT koronarografie, vyšetření tenkého střeva pomocí MR enterografie a jako první ve východní Evropě dokázal zavést v klinické praxi radioembolizaci jaterních nádorů a hybridní zobrazování pomocí PET/MR. Prof. Ferda má několik specializací, kromě dvou atestací z radiologie, také atestaci z neuroradiologie, vaskulární intervenční radiologie a také z nukleární medicíny. Habilitoval v prosinci roku 2004 a 1. dubna 2005 byl jmenován zástupcem přednosty Radiodiagnostické kliniky FN Plzeň pro vědeckovýzkumnou a výchovnou činnost. V červnu 2013 byl jmenován profesorem pro obor radiologie. Působí jako primář Kliniky zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni, od letošního roku působí jako proděkan pro výuku všeobecného lékařství a vztahy mezi Lékařskou fakultou UK v Plzni a Fakultní nemocnicí.



24. září - Matematicko-fyzikální fakulta: Průlet světem herní umělou inteligencí

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Bavila by vás počítačová hra, ve které by kromě vaší postavy nikdo další nebyl? Až na výjimky, jako je Stanley Parable, nejspíš ne. V počítačových hrách se to proto obvykle postavami jen hemží. Jak je ale naprogramovat, aby se dokázaly hýbat, orientovat v prostoru a třeba na vás ve správnou chvíli vybafly zpoza rohu? Přijďte si poslechnout finty a triky přímo od herního vývojáře!


Přednášející:

Mgr. Jakub Gemrot, Ph.D., je lektor vývoje počítačových her, šéfprogramátor Attentatu 1942, vývojář na volné noze a nadšenec do herní umělé inteligence. Pokud se chcete od Jakuba o vývoji počítačových her dovědět více, přijďte na game jam Ludum Dare na MFF UK.



1. října - Fakulta tělesné výchovy a sportu: Životem v pohybu / pohyb pro život

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Pohyb nás doprovází po celý život. Má mnoho forem, intenzit i kvalit. Jak je pohyb řízen? Co je pohybová gramotnost? Jak lze dosáhnout vrcholové sportovní výkonnosti? Kde může být pohyb prevencí a kde je pohyb jedinou možnou léčbou? Odpovědi na tyto a podobné otázky by měly být důležité osobně pro každého z nás i pro zdravotní stav celé populace.


Přednášející:

PhDr. Tereza Nováková, Ph.D., odborná asistentka katedry fyzioterapie FTVS UK, která se zaměřuje na vývojovou kineziologii a patokineziologii, senzomotorickou stimulaci a reflexní terapii v dětském věku a pohybové chování, které by mělo umožňovat dostatečnou pohybovou gramotnost jako celoživotní zdravotně sociální benefit.


8. října - Centrum pro přenos poznatků a technologií: Jak akademici podnikají

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Co dělat, když něco vynaleznu? Jak je to s těmi patenty? A dá se vůbec dělat na univerzitě byznys? Ano – dá! Dokonce na všech fakultách. Ukážeme si, jak proměnit nápady v realitu a jak se dá na univerzitě podnikat. Ukážeme si příklady z praxe a vyzkoušíme si formou workshopu tvorbu business plánu a mnohem víc. No a je inovátor nudný člověk v bílém plášti? Většina lidí si představuje vynálezce jako vědce se zkumavkou, který nemá s podnikáním nic společného. Opak ale může být pravdou. Stačí jen chtít a my Vám rádi ukážeme jak na to.


Přednášející:

Mgr. Otomar Sláma je zástupcem ředitelky CPPT UK. Dříve řídil program pro fázi Proof Of Concept inovačních nápadů. Aktuálně exekutivně zodpovídá za univerzitní sponzoringové a fundraisingové aktivity a zároveň má na starosti Business development management. Paralelně s prací na univerzitě provozuje vlastní firmu.

Mgr. Jiří Valach je projektovým manažerem, který se zabývá více než 15 let psaním žádostí o dotace na projekty a následně projektovým řízením. Pracoval pro ministerstvo i komerční firmy a vyzkoušel si také roli podnikatele, když založil a provozoval lesní školku.



15. října - 3. lékařská fakulta: Pacient a jeho role v českém zdravotnictví – ekonomické, právní a etické aspekty

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Přednáška se zabývá vývojem postavení pacienta ve zdravotnickém systému po 2. světové válce v ČR, zejména se zaměření na stávající právní úpravu práv pacientů a úhradu zdravotní péče ze zdravotního pojištění. Prezentovány budou i základní etické problémy v oblasti praktického poskytování zdravotní péče – problematika předem vysloveného přání, postavení nezletilých a seniorů, etnické aspekty poskytování zdravotní péče.


Přednášející:

MUDr. David Marx, Ph.D., proděkan pro studium a výuku na 3. lékařské fakultě UK. Pracuje jako lékař Kliniky dětí a dorostu FNKV a působí také jako odborný asistent této kliniky. Vedle klinické práce je středem jeho zájmu oblast řízení kvality a bezpečí ve zdravotnictví (v r. 2010 jmenován prvním znalcem v oboru řízení kvality a bezpečí ve zdravotnictví v České republice). Zároveň působí jako ředitel Spojené akreditační komise o.p.s. V současnosti je vedoucím Kabinetu veřejného zdravotnictví na 3. lékařské fakultě UK.



5. listopadu – Farmaceutická fakulta v Hradci Králové: Fotodynamická terapie aneb „Posviťme si na nádory“

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Lidstvo využívá světlo k léčebným účelům již více než několik tisíc let. Již staří Egypťané a Řekové se naučili využívat světlo jak samotné, tak v kombinaci s bylinnými extrakty k léčbě kožních onemocnění. Základy rozsáhlejšího využití se ovšem datují do počátku 20. století, kde byl poprvé pozorován letální efekt akridinové oranže, světla a kyslíku na prvoky a byl poprvé popsán tzv. fotodynamický efekt. Ten spočívá v tom, že světlo je absorbováno léčivem (zde nazývaným fotosensitizér) a to je schopné jeho energii předat okolnímu kyslíku, vytvořit z něj velice reaktivní formy, které pak velmi selektivně ničí zasažené např. nádorové buňky. V rámci přednášky budou zmíněny základní principy tohoto alternativního způsobu léčby onemocnění jak z hlediska fyzikálního, tak účinky na buňky a tkáně. Budou zmíněny vlastnosti a zdroje světla využívané k léčbě. Vzhledem k tomu, že se v poslední době fotodynamická terapie využívá nejen k léčbě nádorových onemocnění, budou v rámci přednášky zmíněny i další možnosti využití, využívané látky a nové přístupy, která kombinují použití světla a fotodynamického efektu nejen k léčebným účelům.


Přednášející:

Doc. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. vystudoval Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové v roce 1999, kde také o pár let později získal titul Ph.D. v oboru farmaceutická chemie a v roce 2010 v tom samém oboru také habilitoval. V současné době běží jeho jmenovací řízení. Během svých studií strávil vždy několikaměsíční vědecké stáže na řadě Evropských univerzit, např. v Norsku (NTNU Trondheim), Francii (BIOMOCETI Paříž), Německu (Ruprecht-Karls Universität Heidelberg) nebo Anglii (University of East Anglia, Norwich). V rámci výuky se logicky věnuje právě farmaceutické chemii, kde přednáší, vede praktická cvičení a semináře a to jak v českém i anglickém jazyce pro zahraniční studenty. V rámci výzkumu se již od své diplomové práce věnuje zejména syntézám látek využitelných ve fotodynamické terapii a jejich následnému biologickému hodnocení, kde spolupracuje s řadou zahraničních institucí z Rakouska, Ruska, Itálie nebo Kuvajtu a s několika ústavy Akademie věd ČR.



12. listopadu – Lékařská fakulta v Hradci Králové: Patofyziologie chirurgické operace

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Každá chirurgická operace způsobí u pacienta tzv. pooperační nemoc, vyvolanou systémovou zánětovou imunitní odpovědí postihující více či méně celý organizmus. Jde o obligatorní pooperační komplikaci, která se u každého nemocného projeví různě intenzivně. Se zvyšujícími se průměrným věkem operovaných a jejich komorbiditou roste i význam personalizované perioperační péče a volba metody operace.


Přednášející:

Doc. MUDr. RNDr. Milan Kaška, Ph.D., všeobecný chirurg s širším zaměřením na intenzivní péči v chirurgii. Pracuje na Lékařské fakultě UK a ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze (1974) a Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové (1982). Jako vysokoškolský učitel pracuje od r. 1977. Zpočátku byl odborným asistentem na Ústavu morfologických věd (do r. 1982) a poté až dosud působí na chirurgické klinice LF a FN v Hradci Králové. V letech 2006 – 2016 zastával místo vedoucího katedry chirurgie a od r. 2016 je proděkanem pro doktorské studijní programy. Zabývá se chirurgií trávicího traktu, břišní stěny a chronických ran a klinickým i experimentálním výzkumem v těchto oblastech. V popředí jeho vědecké práce jsou pooperační stavy lidského organizmu a hojení tkání.


15. listopadu – Informační, poradenské a sociální centrum: Science slam

Modrá posluchárna; ČTVRTEK 17.00 – 18.30 hod.


Science slam je formát, který má pomoci popularizovat vědu a výzkum. Jedná se o soutěž, při níž mladí vědci formou stand-up výstupu představují své zajímavé vědecké a výzkumné projekty. Porotou je jim obecenstvo, které poté hlasuje o nejlepším vystoupení. Primárním úkolem zde není předat co nejvíce znalostí, ale odprezentovat jakýkoliv aspekt vlastní vědecké práce tak, aby vše bylo podáno jasně, srozumitelně a zábavně publiku z řad laiků a široké veřejnosti. Samotná prezentace vždy trvá šest minut a není dovoleno používat audiovizuálních pomůcek. Mimo to se však kreativnímu využití rekvizit meze nekladou.

Před soutěží jsou účastníkům k dispozici workshopy prezentačních a rétorických dovedností, které pak mají co nejlépe využít ve svém vystoupení. Z vědců se tak vlastně na chvíli stávají herci a z publika porota, která rozhoduje o nejlepších.

Science Slam se také účastní nejrůznějších akcí Univerzity Karlovy, kde již nesoutěžní formou mohou mladí vědci ukázat veřejnosti, že věda a výzkum mají ve světě nezastupitelnou roli a že se tu stále děje něco nového a zajímavého, co lze sdělit v jednoduché a zábavné podobě.


Přednášející:

Studenti a mladí vědci UK



19. listopadu – Ústřední knihovna UK: Akademické psaní nejen pro maturanty

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Jak se nestát zcizitelem duševního vlastnictví alias plagiátorem? Kamenné versus digitální knihovny? Je libo papír nebo e-kniha? Svět informací není jen Google, ale věda jede na jiných informačních principech. Na této přednášce vás seznámíme s nečekaným množstvím užitečných služeb, které moderní knihovny poskytují. Bude Vám odtajněna část neviditelného webu a databáze informací, které jinde nenajdete, protože se před Google dobře schovávají. Poznáte, co je to kvalitní informační zdroj, což je k budoucímu studiu i profesnímu životu k nezaplacení. Modernost versus konzervativnost vědy a dobrodružství i nuda (?) vědeckých informací. Úspěšnost studenta závisí často nejen na schopnostech, ale i dovednostech pracovat s informacemi. Kde hledáte informace vy?


Přednášející:

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. pracuje v Ústřední knihovně UK a do jeho kompetence v rámci ÚK UK spadá vzdělávání a koncepční otázky.

Petr Urválek pracuje v Ústřední knihovně UK a zabývá se propagací služeb knihoven a investičními projekty.



26. listopadu – 1. lékařská fakulta: Ergoterapie aneb jak žít život naplno

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Medicína zachraňuje život, ergoterapie pomůže najít cestu, jak ho i s funkčním omezením prožít naplno a důstojně. Ergoterapeut umí poradit, jaké pomůcky pomůžou lidem, kteří mají na příklad nehybnou, zlomenou nebo jinak postiženou ruku, aby se zvládli sami obléknout, ostříhat si nehty na obou rukách nebo se podepsat. Naučí člověka odkázaného na mechanický či elektrický vozík, jak provádět všední denní činnosti nezávisle na dopomoci okolí, plnohodnotně fungovat v rodině, domácnosti i v zaměstnání a mít prostředí bez bariér. K dosažení těchto cílů využívá specifické techniky a rehabilitační přístupy vycházející z různých medicínských oborů. I velice těžce postižený člověk může lidstvu přinést průlomové vědecké objevy, jako např. profesor Hawking, největší astrofyzik 20. a 21. století, který byl v posledních letech prakticky jen žijícím mozkem, vybaveným technologiemi a speciálními pomůckami. Díky nim se zvládal plně seberealizovat nejen v oblasti vědy a výzkumu, ale také v osobním a rodinném životě. Letos byl pochován vedle Isaaca Newtona a srovnáván s Albertem Einsteinem. Každý člověk má právo na kvalitní život a k tomu může ergoterapie výrazně přispět.



Přednášející:

Mgr. Kateřina Rybářová, vedoucí výuky pro bakalářské studium Ergoterapie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, působí zároveň jako registrovaná ergoterapeutka a lektorka na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. Na této fakultě absolvovala bakalářské i navazující magisterské studium ergoterapie. Je aktivní členkou České asociace ergoterapeutů. Jako ergoterapeutka pracuje převážně s lidmi se získaným poškozením mozku a věnuje se problematice pracovní rehabilitace, ergodiagnostice a bezbariérovým úpravám prostředí osob s disabilitou.

Mgr. Anna Krulová působí jako registrovaná ergoterapeutka, lektorka a vedoucí výuky navazujícího magisterského studia ergoterapie na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. Je zároveň postgraduální studentka doktorského studijního programu Rehabilitace na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakultě. V ergoterapeutické klinické praxi i ve výzkumné oblasti se zaměřuje na osoby se získaným poškozením mozku, s důrazem na koordinovanou rehabilitaci a interprofesní spolupráci.




3. prosinec – Přírodovědecká fakulta: (Ne)rovnost pohlaví v demografii – proč žijí ženy déle

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


V demografii, oboru zabývajícím se studiem lidských populací, je běžné, že se v podstatě všechny analýzy provádí odděleně pro muže a ženy. Má to jeden podstatný důvod - obvykle se pro každé pohlaví výsledky zásadně liší. V rámci přednášky se blíže podíváme především na rozdílnou délku života mužů a žen - o kolik let v průměru ženy žijí déle, zda to tak platí vždy a všude a jaké faktory mají na rozdílnou délku života především vliv. Aby bylo možné do tématu lépe proniknout, v úvodu se seznámíme s nejdůležitějšími demografickými ukazateli a zdroji dat, což přinese následnou možnost samostatného dalšího studia tohoto tématu.


Přednášející:

RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D. působí od roku 2008 na katedře demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK. Ve svém výzkumu se zaměřuje mj. na tématiku demografických metod a modelování s aplikací především v oblasti analýzy úmrtnosti nebo historických trendů reprodukčního chování. Kromě výzkumu se věnuje výuce studentů bakalářského i navazujícího magisterského studia, vedení kvalifikačních prací a popularizaci demografie.



Poslední změna: 6. srpen 2018 15:41 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Mgr. Pavla Satrapová


Univerzita Karlova

Ovocný trh 3–5

Praha 1, 116 36

Česká republika

tel. 224 491 679



Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208





Jak k nám