• JUK
  • Program
  • Přírodovědně-lékařské zaměření

Přírodovědně-lékařské zaměření


Program ke stažení


Všechny přednášky přírodovědně-lékařského zaměření se konají vždy v pondělí od 17.00 do 18.30 hod. v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1. Jedinou výjimkou je přednáška 21. listopadu (ta je společná pro obě dvě zaměření), která se uskuteční ve čtvrtek, avšak ve stejném čase a na stejném místě. Jedinou změnou v souvislosti s místem konání je přednáška Matematicko-fyzikální fakulty 30. září, která se z důvodu potřebného vybavení uskuteční v budově MFF, V Holešovičkách 2, v posluchárně T2.


16. září - Lékařská fakulta v Plzni: Zobrazení lidského těla v medicíně

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Pohlédnout do vnitřku lidského těla bylo odedávnou touhou člověka, až do devatenáctého století byla jedinou možností pitva mrtvého lidského těla. Jednou z věhlasných událostí na Universitě Karlově byla první veřejná pitva provedená rektorem university doktorem Janem Jesseniem počátkem sedmnáctého století. Až převratné fyzikální objevy na sklonku devatenáctého století umožnili se podívat dovnitř těla živého. 8. listopadu 1895 objevil Wilhelm Conrad Roentgen paprsky X a zahájil tak novou éru medicíny, k objevům paprsků X je nutné přiřadit i objevy radioaktivity Henrym Becquerelem a Pierrem a Marií Curieovými. Není možné zapomenout ani na objevy Christiana Dopplera. Tyto všechny teoretické základy používáme v současnosti v oboru lékařství, který se nazývá zobrazovací metody. Základními tématy přednášky tak bude historie zobrazování lidského těla, revoluce v medicíně a rentgenové snímky, výpočetní tomografie – zrod moderní medicíny, výpočetní tomografie a trojrozměrné zobrazení lidského těla, 4D-zobrazení srdce a cév, funkční zobrazování mozku a srdce magnetickou rezonancí, ultrazvuk a zobrazení lidského těla, zobrazování poruch látkové přeměny radioaktivními látkami, využití zobrazovacích metod v léčbě.


Přednášející:

Prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. je jedním z předních radiologů a zaměřuje se na vyšetření pomocí výpočetní tomografie, magnetické rezonance a zejména hybridního a molekulárního zobrazování. Podílel se na zavedení mnoha progresivních metod zobrazení do klinické praxe v České republice, jako například CT angiografie, CT koronarografie, vyšetření tenkého střeva pomocí MR enterografie a jako první ve východní Evropě dokázal zavést v klinické praxi radioembolizaci jaterních nádorů a hybridní zobrazování pomocí PET/MR. Prof. Ferda má několik specializací, kromě dvou atestací z radiologie, také atestaci z neuroradiologie, vaskulární intervenční radiologie a také z nukleární medicíny. Habilitoval v prosinci roku 2004 a 1. dubna 2005 byl jmenován zástupcem přednosty Radiodiagnostické kliniky FN Plzeň pro vědeckovýzkumnou a výchovnou činnost. V červnu 2013 byl jmenován profesorem pro obor radiologie. Působí jako primář Kliniky zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni, od loňského roku působí jako proděkan pro výuku všeobecného lékařství a vztahy mezi Lékařskou fakultou UK v Plzni a Fakultní nemocnicí.


23. září - Fakulta tělesné výchovy a sportu: Složení lidského těla v širších souvislostech

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Přednáška se bude věnovat složení a struktuře lidského těla v kontextu lidského zdraví a tělesné zdatnosti. Zmíněny budou faktory ovlivňující složení lidského těla. Zvláštní pozornost bude věnována tématu nadváhy a obezity a jejím negativním mechanickým, metabolickým a psychosociálním důsledkům. Zmíněna bude též problematika osteoporózy a sarkopenie. Představíme si různé způsoby, jak složení lidského těla měřit a hodnotit, včetně kaliperace, bioelektrické impedance, měření šířky podkožní tukové tkáně ultrazvukem a denzitometrické měření hustoty kostní tkáně. Budeme si též demonstrovat příklady konkrétních výstupů těchto vyšetření, naznačíme jejich praktické využití s ohledem na zdraví a výkonnost jedince a upozorníme na rizika chybné interpretace výsledků vyšetření jak vyšetřujícím, tak komerčním softwarem konkrétních přístrojů.


Přednášející:

MUDr. Kamila Čížková absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, obor všeobecné lékařství. Od roku 2014 je vyučující Katedry fyziologie a biochemie UK FTVS. Mezi jí vyučované předměty patří zejména fyziologie, ale také buněčná biologie a anatomie.


30. září - Matematicko-fyzikální fakulta: Akustika v experimentech

Budova MFF UK, V Holešovičkách 2, posluchárna T2; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Akustika je důležitou oblastí fyziky, na kterou se v této přednášce zaměříme. Výklad bude doplněn rozsáhlým souborem experimentů, pomocí kterých bude účastníkům JUK vše názorně vysvětlováno. Budeme zkoumat zdroje zvuku a samotný vznik zvuku, šíření zvuku v různých prostředích, ale vyzkoušíme také, zda by se zvuk šířil vzduchoprázdnem. Změříme rychlost zvuku ve vzduchu a v kovové tyči pomocí rezonanční metody a metody rázů, všimneme si toho, že v pevných látkách se šíří dva typy zvukových vln, dále se budeme věnovat interferenci zvuku, ukážeme si Chladniho obrazce a všimneme si principu hudebních nástrojů. Ukážeme si také historické metody vytváření speciálních zvuků při natáčení sci-fi filmů a ukážeme si principy záznamu a reprodukce zvuku.


Přednášející:

Doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D. působí na Katedře didaktiky fyziky MFF UK. Je docentem v oboru Fyzika kondenzovaných látek. Podílí se na přípravě budoucích učitelů fyziky, pro které přednáší Molekulovou fyziku a Fyziku kondenzovaného stavu. Vyučuje také v Praktiku školních pokusů a vede několik výběrových seminářů. Věnuje se i popularizaci fyziky – je např. spoluautorem televizního seriálu Rande s Fyzikou a stejnojmenné knihy. Pravidelně předvádí sady demonstračních pokusů z mechaniky pro studenty středních škol a pořádá semináře pro učitele fyziky v různých místech ČR.


7. října - Fakulta tělesné výchovy a sportu: Pohyb jako prostředek kultivace člověka

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Pohyb je základní biologická potřeba člověka, která má podstatný vliv na pracovní výkonnost a zdravotní stav jedince. Současnost je bohužel charakterizována stále se snižujícím objemem pravidelně realizovaných pohybových aktivit. To vede nejen ke zhoršujícím se pracovním výsledkům, ale i k stále se zvyšujícímu výskytu tzv. civilizačních onemocnění. Ve svém důsledku se snižuje kvalita života i zkracuje střední doba dožití. O konkrétní realizaci pohybových aktivit rozhoduje zdravotní stav, předchozí pohybová zkušenost, způsob a forma nabídky, aktuální úroveň zdatnosti, hodnotová orientace atd. V rámci přednášky budeme prezentovat zásady návrhu individuální pohybové intervence a hodnocení jejího efektu s cílem pozitivního ovlivnění jedince. Rovněž tak budeme prezentovat limity a benefity pohybových intervencí.


Přednášející:

Prof. Ing. Václav Bunc, CSc. je profesor fyziologie zátěže na FTVS UK. Odborné zaměření aplikace matematických metod a modelů v tělesné výchově a sportu, využití biokybernetiky při hodnocení tělesné zdatnosti, fyziologie zátěže, ovlivnění obezity, funkční testování v laboratoři a terénu, složení těla, metody BIA, pohybové režimy v prevenci kardiaků a obézních pacientů. Je členem českých a mezinárodních vědeckých společností, řešitel mnoha výzkumných projektů. Člen redakčních rad řady českých i zahraničních vědeckých časopisů.


14. října - Přírodovědecká fakulta: Paraziti všude kam se podíváš!

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Paraziti jsou všude kolem nás. Dokonce pokud je budeme chápat v tom nejširším slova smyslu, tak paraziti jsou dominantní formou života na této planetě, a to nejenom co do počtu jedinců, ale dokonce i co do počtu druhů. Tato planeta je tedy planetou cizopasníků. Naštěstí těch, co mohou ohrozit naše životy, či životy našich mazlíčků a hospodářských zvířat, je jen nepatrný zlomek. Avšak právě tito paraziti a patogeni mají pro nás největší význam. Mnozí z nich jsou tu s námi již dlouhou dobu, další můžeme naopak považovat za nové. Právě nová a nově se objevující infekční (parazitární) onemocnění (tzv. Emerging Infectious Diseases) jsou stálou hrozbou nejenom v tropických či subtropických oblastech světa, ale mnohdy se dotýkají i obyvatel střední Evropy. Kromě negativního vlivu na (nejenom) lidské zdraví, však představují tato onemocnění i velmi zajímavý biologický fenomén. V neposlední řadě vyžadují tato onemocnění i nový způsob našeho přístupu k nim, což se odráží mimo jiné v tzv. One Health konceptu.


Přednášející:

Doc. RNDr. Votýpka, Ph.D. je vědec a pedagog na katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, pracovník laboratoře molekulární biologie prvoků Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a předseda redakční rady časopisu Živa. Věnuje se především výzkumu jednobuněčných parazitů hmyzu, krevních parazitů různých obratlovců a dalších patogenů přenášených krevsajícím hmyzem, které jsou původci mnoha vážných chorob. Studuje také biodiverzitu parazitů na řadě míst v Evropě, Africe, Asii i Jižní Americe, působil v ohniscích viscerální a kutánní leishmaniózy zejména na Blízkém východě a v Africe. Je (spolu)autorem více než 100 vědeckých pojednání a několika knih a knižních kapitol. Za nezbytnou součást života vědce považuje popularizaci na různých úrovních a patří proto mimo jiné k spoluorganizátorům Biologické olympiády vyhlašované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jan Votýpka jako hlavní autor a editor, spolu s Ivou Kolářovou, Petrem Horákem a Janou Bulantovou, získali v letošním roce prestižní ocenění Magnesia Litera, které si klade za cíl propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy, v kategorii Litera za naučnou literaturu.


21. října – 1. lékařská fakulta: Rehabilitace v moderní medicíně

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Přednáška představí a vymezí pojem rehabilitace, přinese stručný pohled do historie, současnosti i budoucnosti oboru. Vysvětlí hlavní principy fyzioterapie a její využití v praxi (například při zranění, ve sportu, v prevenci) a porovná ji s pasivními tzv. wellness procedurami. Pomocí názorných ukázek a videí bude vysvětlen princip správného držení těla, dodržování zásad tzv. školy zad při běžných denních činnostech nebo i ve sportu.


Přednášející:

Mgr. Klaudia Michalčinová vystudovala obor fyzioterapie na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po ukončení magisterského studia se přestěhovala do Prahy, kde začala pracovat na Klinice rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na tomto pracovišti je součásti interdisciplinárního týmu, který se podílí na léčbě pacientů po cévní mozkové příhodě nebo u lidi se získaným poškozením mozku. Podílí se na výuce studentů fyzioterapie i všeobecného lékařství. Její specializací je gynekologická fyzioterapie (léčba žen s bolestivou menstruací, s poruchami cyklu, s problémy s otěhotněním, inkontinence apod.). Kromě toho pokračuje ve studiu na postgraduálním stupni vzdělávání.


4. listopadu – 3. lékařská fakulta: Pacient a jeho role v českém zdravotnictví - ekonomické, právní a etické aspekty

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Přednáška se zabývá vývojem postavení pacienta ve zdravotnickém systému po 2. světové válce v ČR, zejména se zaměřením na stávající právní úpravu práv pacientů a úhradu zdravotní péče ze zdravotního pojištění. Prezentovány budou i základní etické problémy v oblasti praktického poskytování zdravotní péče – problematika předem vysloveného přání, postavení nezletilých a seniorů, etnické aspekty poskytování zdravotní péče.


Přednášející:

MUDr. David Marx, Ph.D., proděkan pro studium a výuku na 3. lékařské fakultě UK. Pracuje jako lékař Kliniky dětí a dorostu FNKV a působí také jako odborný asistent této kliniky. Vedle klinické práce je středem jeho zájmu oblast řízení kvality a bezpečí ve zdravotnictví (v r. 2010 jmenován prvním znalcem v oboru řízení kvality a bezpečí ve zdravotnictví v České republice). Zároveň působí jako ředitel Spojené akreditační komise o.p.s. V současnosti vedoucím Kabinetu veřejného zdravotnictví na 3. lékařské fakultě UK.


11. listopadu – Informační, poradenské a sociální centrum: Science slam

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Science slam je formát, který má pomoci popularizovat vědu a výzkum. Jedná se o soutěž, při níž mladí vědci formou stand-up výstupu představují své zajímavé vědecké a výzkumné projekty. Porotou je jim obecenstvo, které poté hlasuje o nejlepším vystoupení. Primárním úkolem zde není předat co nejvíce znalostí, ale odprezentovat jakýkoliv aspekt vlastní vědecké práce tak, aby vše bylo podáno jasně, srozumitelně a zábavně publiku z řad laiků a široké veřejnosti. Samotná prezentace vždy trvá šest minut a není dovoleno používat audiovizuálních pomůcek. Mimo to se však kreativnímu využití rekvizit meze nekladou.

Před soutěží jsou účastníkům k dispozici workshopy prezentačních a rétorických dovedností, které pak mají co nejlépe využít ve svém vystoupení. Z vědců se tak vlastně na chvíli stávají herci a z publika porota, která rozhoduje o nejlepších.

Science Slam se také účastní nejrůznějších akcí Univerzity Karlovy, kde již nesoutěžní formou mohou mladí vědci ukázat veřejnosti, že věda a výzkum mají ve světě nezastupitelnou roli a že se tu stále děje něco nového a zajímavého, co lze sdělit v jednoduché a zábavné podobě.


Přednášející:

Studenti a mladí vědci UK


21. listopadu – Ústřední knihovna UK: Informační zdroje ve světě vědy

Modrá posluchárna; ČTVRTEK 17.00 – 18.30 hod.


Jakou roli hrají knihovny a informační věda v dnešním vzdělávání? Jak jsou na tom e-knihy? Svět informací není jen Google, ale věda jede na jiných informačních principech. Na této přednášce vás seznámíme s nečekaným množstvím užitečných služeb, které moderní vysokoškolské knihovny poskytují. Bude Vám odtajněna část neviditelného webu a databáze informací, které jinde nenajdete, protože se před Googlem dobře schovávají. Poznáte, co je to kvalitní informační zdroj, což je k budoucímu studiu i profesnímu životu k nezaplacení, ale i co je nekvalitní informační zdroj nebo jak se nestat plagiátorem. Ukážeme si také, jak vědci hodnotí kvalitu odborných časopisů a knih. Modernost versus konzervativnost vědy a dobrodružství i nuda (?) vědeckých informací. Úspěšnost studenta závisí často nejen na schopnostech, ale i dovednostech pracovat s informacemi a jejich zdroji. Kde hledáte informace vy? Snad ne v predátorských časopisech?


Přednášející:

Petr Urválek pracuje v Ústřední knihovně UK a zabývá se propagací služeb knihoven a investičními projekty.


Denis Škopan pracuje v Ústřední knihovně UK a zabývá se vzdáleným přístupem k elektronickým zdrojům a otevřeným přístupem k vědeckým informacím. Ve volném čase píše diplomovou práci na Ústavu informačních studií a knihovnictví.



25. listopadu – Farmaceutická fakulta v Hradci Králové: Výživa a životní styl k udržení vitality zdraví mladého člověka

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Výživa dle Světové zdravotnické organizace ovlivňuje zdravotní stav jedince ze 60 %, společně se životním stylem z 80 %. V přednášce budou předneseny praktické zásady racionální výživy, doporučené denní dávky, složení výživy, vhodné potraviny a jak je zařazovat do jídelníčku, jak si udržet dobrou kondici (doporučení vycházející z odborných studií), jak zvyšovat pocit sytosti a redukovat hlad, jak se chránit před vznikem kardiovaskulárních chorob a zhoubnými nádory, pohybový režim a řada dalších praktických zajímavostí se zaměřením na mladého člověka.


Přednášející:

Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. vystudoval Farmaceutickou fakultu v Hradci, kde po absolvování prošel rigorózním řízením (PharmDr.) a postgraduálním studiem v oblasti Farmakologie a toxikologie (Ph.D.). V roce 2013 habilitoval na Lékařské fakultě v HK v oboru Lékařská fyziologie. V rámci výuky je garantem a přednáší jak v českém i anglickém jazyce pro zahraniční studenty v předmětech Morfologie a fyziologie, Patologická fyziologie. V rámci výzkumu je odborně zaměřen na klinickou fyziologii výživy a metabolizmu u nádorových stavů, nutriční podporu u polytraumatizovaných pacientů, těhotných a kojících žen. Mnoho let se věnuje popularizaci vědy, kde např. od 2006 je pravidelným hostem v Československém rozhlase v Hradci Králové v pořadu Radioporadna.


2. prosince – Centrum pro přenos poznatků a technologií: Jak akademici podnikají

Modrá posluchárna; pondělí 17.00 – 18.30 hod.


Co dělat, když něco vynaleznu? Jak je to s těmi patenty? A dá se vůbec dělat na univerzitě byznys? Ano – dá! Dokonce na všech fakultách. Ukážeme si, jak proměnit nápady v realitu a jak se dá na univerzitě podnikat. Ukážeme si příklady z praxe a vyzkoušíme si formou workshopu tvorbu business plánu a mnohem víc. No a je inovátor nudný člověk v bílém plášti? Většina lidí si představuje vynálezce jako vědce se zkumavkou, který nemá s podnikáním nic společného. Opak ale může být pravdou. Stačí jen chtít a my Vám rádi ukážeme jak na to.


Přednášející:

Mgr. Otomar Sláma, MPA je ředitelem dceřiné společnosti Univerzity Karlovy – Charles University Innovations Prague s.r.o. Pomáhá studentům a vědcům se zakládáním firem, které využívají univerzitní patenty. Paralelně s prací pro univerzitu provozuje vlastní firmu.


Mgr. Jiří Valach je zástupcem ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy, který se zabývá více než 15 let psaním žádostí o dotace na projekty a následně projektovým řízením. Pracoval pro ministerstva i komerční firmy a vyzkoušel si také roli podnikatele, když založil a provozoval lesní školku.



Poslední změna: 19. srpen 2019 10:53 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Mgr. Pavla Satrapová


Univerzita Karlova

Ovocný trh 3–5

Praha 1, 116 36

Česká republika

tel. 224 491 679



Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208





Jak k nám