Humanitní zaměření


Program se v letošním akademickém roce opět uskuteční hybridní formou, tj. pro omezený počet účastníků prezenčně v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1 a neomezeně pro veřejnost ve formě on-line přednášek. Přednášky humanitního zaměření se konají vždy v úterý v čase od 17.00 do 18.30 hod.


26. září – Stand-up for Science: Zahájení 9. ročníku Juniorské univerzity Karlovy na Národním finále vědecké show FameLab

Úterý 17.00–19.00 hod., Fakulta humanitních studií UK, Pátkova 2137/5, Praha 8


Vůbec poprvé se uskuteční zahájení našeho programu pro všechna zaměření společně, a to v rámci Národního finále vědecké show FameLab Přivítání účastnic a účastníků se neujme nikdo jiný než rektorka univerzity prof. Milena Králíčková.


FameLab je soutěžní vědecká stand-up přehlídka, která se letos podruhé odehraje na půdě Univerzity Karlovy a v České republice proběhne již po třinácté, patří tak k nejstarším vědeckým show u nás. Rozhodně však neztrácí mladého ducha, a proto jsem nadšení, že akci bude hostit Fakulta humanitních studií, moderní a inovativní pracoviště spojující humanitní disciplíny s přírodními a lékařskými vědami.


Soutěžícím musí stačit pouze 3 minuty na to, aby dokázali vysvětlit vědecký problém a současně zaujmout odbornou porotu a diváky v sále. Nebudou to mít vůbec jednoduché – mohou spoléhat jen na své charisma a svůj výstup doprovodit pouze pomůckami, které si sami přinesou na jeviště.

Přijďte zjistit, že i věda může být zábava!


14. listopadu – Pedagogická fakulta: Terapie přírodou jako prevence stresu

Úterý 17.00–18.30 hod.


Stres je jednou z nejčastějších příčin nárůstu zdravotních obtíží napříč všemi věkovými kategoriemi. V přednášce se zaměříme na seznámení se základními stresory působícími zejména u studujících SŠ i VŠ, jejich základní rozdělení i zjednodušené vysvětlení základního mechanismu působení zátěže na lidský organismus. Dále se zaměříme na možnosti prevence, s důrazem na význam terapie přírodou (s využitím filmové ukázky).

Výběr terapie přírodou je záměrný, terapeutické působení přírody/lesa/divočiny je dobře využitelné i pro středoškoláky v rámci jejich osobnostního rozvoje a kromě ukázky vysokoškolské výuky poskytuje prostor pro ovlivňování vlastní životní pohody. Závěr přednášky/semináře bude věnován krátkému relaxačnímu cvičení (pro velkou skupinu lidí sedících na židli).


Přednášející:

Doc. PhDr. Markéta  Švamberk Šauerová, Ph.D. vystudovala obor pedagogika-psychologie a jednooborová psychologie na FF UK Praha. V rámci profesního rozvoje absolvovala řadu kurzů zaměřenných na arteterapeutické a muzikoterapeutické techniky. Při studiu v zahraničí na Freie Universität Berlin se hlouběji věnovala oblasti rozvoje komunikačních dovedností. Od roku 2006 působí na VŠTVS PALESTRA, kde se zabývá problematikou pedagogicko-psychologické diagnostiky a poradenství u vybraných skupin klientů s možnostmi intervence, prevenci syndromu vyhoření a osobnostnímu rozvoji dětí, dospívajících i dospělých v rámci prevence studijní neúspěšnosti (volba technik k podpoře self-efficcacy, podpora a zvyšování odolnosti, práce s time-managementem, využití koučinku v osobnostním rozvoji). Od roku 2018 spolupracuje intenzivně s Pedagogicko-psychologickou poradnou Pelhřimov a od roku 2022 působí na katedře psychologie Pedagogické fakulty UK. Intenzivně se rovněž věnuje popularizační a odborné publikační činnosti (Jak přežít svou vlastní pubertu, Výchova neprůbojných dětí, Projekty osobnostního rozvoje v nestandardních výchovných podmínkách apod.) a vlastnímu sebevzdělávání.


21. listopadu – Evangelická teologická fakulta: Co by nastalo, kdyby se „vypnula" sociální práce ve společnosti

Úterý 17.00–18.30 hod.


Sociální práce je společenskovědní obor. V Československu ho spoluzakládala v roce 1919 dcera Tomáše Garrigua Masaryka Alice. Československo bylo jedním ze zakladatelů Mezinárodní federace sociálních pracovníků, která sdružuje tři milióny odborníků po celém světě. V současné době se odhaduje, že v České republice sociální práci vykonává přibližně 17 000 expertů, kteří splňují podmínky pro výkon této profese. Sociální práce se provádí v resortech: práce a sociálních věcí, spravedlnosti, školství a tělovýchovy, zdravotnictví, zemědělství a obrany. První vysokoškolský obor zaměřený výhradně na sociální práci vznikl v roce 1990 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zakládali jej Jiřina Šiklová, Pavel Hartl a Igor Tomeš. Navíc v současné době máme čtyři profesory v oboru sociální práce.

Každý den sociální pracovníci řeší situaci lidí od jejich narození až po umírání, hledají způsoby, jak občanům pomáhat vrátit se do společnosti nebo udržet si svoji lidskou důstojnost. Zmírňují dopady na životy jedinců zatížených například bezdomovectvím, závislostmi na návykových látkách, prostitucí, uvěznění ve výkonu trestu odnětí svobody, recidivním chováním, chudobou, domácím násilí a dalšími sociálně-patologickými jevy. Pomáhají lidem, kteří jsou duševně nebo tělesně handicapovaní, aby neztratili kontakt se svým sociálním okolím. Jejich nezastupitelná a významná role je rovněž v situacích, které mají celospolečenský význam, jako jsou povodně nebo nedávná pandemie COVID-19. Přesto je sociální práce vedle oborů jako medicína, pedagogika, sociologie, psychologie nebo právo nadneseně řečeno popelkou. Laická veřejnost má nepřesné a nedostačující povědomí o sociální práci a sociálních pracovnících. V médiích se sociální pracovníci objevují převážně v souvislosti s kauzami problematických případů rodin s dětmi a zlověstnou třešinku na dortu zasadila oboru filmová postava paní Zubatá.

Co by ovšem nastalo, kdyby sociální pracovníci přestali vykonávat své činnosti?

Odpověď nejenom na tuto otázku můžete získat na Juniorské univerzitě 2023.


Přednášející:

PhDr. Pavel Pěnkava, Ph.D. absolvoval na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové obory sociální patologie (2007, Bc.) a sociální pedagogika (2009, Mgr.). Na Katedře sociální práce FF UK (2010, PhDr.) – otázky reedukace u osob bez přístřeší. Disertační práci na téma Sociální aspekty stárnutí u osob bez domova v souvislosti se systémovými opatřeními v Praze obhajoval na Katedře sociologie FF UK (2019, Ph.D.).

Od roku 1994 působí jako sociální kurátor a vedoucí oddělení sociální prevence na Úřadu městské části Praha 1. V rámci mimoklientských aktivit se věnuje rozvoji sociální práce v profesní organizaci Společnost sociálních pracovníků České republiky, kde je předsedou výboru a zároveň předsedou Sekce sociálních kurátorů. V roce 2015 byl jmenován ředitelem odboru sociální práce na přípravu podkladů pro vznik komory sociálních pracovníků v rámci profesního zákona.


28. listopadu – Husitská teologická fakulta: Zbrklá puberta, uvážlivá adolescence (Aneb ctnosti a úlety potomků podle tabulek a papyrů starověké Levanty)

Úterý 17.00–18.30 hod.


Popularizační přednáška seznámí posluchače s vybranými tabulkami – např. katalogem synových povinností z vyprávění o princi Aqhatovi z Ugaritu, Aqhatovými troufalými slovy a odvahou jeho sestry Puqhat z téhož eposu, o dívčích proměnách z Anatiných klínopisných textů z Ugaritu. Popovídáme si o Achíkarově moudrých radách nadcházejícím generacím, zapsaných na aramejském papyru z Elefantiny, o napomenutí dospívajícím dětem v biblických spisech Přísloví a Kazatele a o zápolení mladíků a dívek na judském královském dvoře z První a Druhé knihy Královské.


Přednášející:

ThDr. Eva Vymětalová Hrabáková, Th.D. (5. 2. 1974 Slaný) je odbornou asistentkou z kateder biblistiky a religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. V současnosti se nově zabývá problematikou náboženského myšlení starověkých semitských civilizací a jeho přenosem do zábavné literatury pro mladé čtenáře. Při této tvorbě využívá dosavadních zkušeností z kurzů s vysokoškolskými studenty. Kromě běžné řádné výuky se v minulém roce podílela na jarním běhu Juniorské univerzity a na projektu VědaFest. S manželem a dvěma dcerami žije na Zbraslavi.


5. prosince – Právnická fakulta: Ohledání místa činu a vyšetřování (nejen) vražd v praxi

Úterý 17.00–18.30 hod.


Jak je ze strany kriminalistů skutečně postupováno po nálezu mrtvého těla? Jaká je činnost výjezdové skupiny kriminální policie při ohledání mrtvoly i místa činu? Jaké jsou nejčastější způsoby následného vyšetřování a metody dopadení pachatele? A jak nám může napomoci hmyz nacházející se na mrtvém těle? Právě na tyto otázky se bude soustředit přednáška věnovaná metodice vyšetřování násilné kriminality. Zabývat se bude nejen postupy předepsanými, ale s ohledem na praxi lektora i skutečnými kroky policie a nedostatky v každodenní praktické činnosti kriminalistů. Rozebírané téma je přitom zasazeno do širšího kriminalistického kontextu, aby posluchači byli alespoň rámcově seznámeni i s dalšími zajímavými problematikami jako jsou aktuální otázky vyšetřování drogové trestné činnosti (např. metody odhalování pašování drog), využití služebních psů v policejní praxi (např. při vyhledávání výbušnin), užívání operativně pátracích prostředků (např. použití agenta při infiltrování do organizovaných zločineckých skupin) nebo také možnosti a perspektivy využití polygrafu (detektoru lži).


Přednášející:

JUDr. Mgr. Marek Dvořák, Ph.D. je odborným asistentem na katedře trestního práva Právnické fakulty UK. Profesně se zaměřuje především na oblast kriminalistické taktiky a trestního práva procesního, zejména pak na problematiku zvláštních způsobů dokazování, operativně pátracích prostředků a ohledání místa činu. Ve výuce na fakultě i v přednáškové činnosti mimo ni klade hlavní důraz na propojení teorie s praxi. Ve volném čase rád cestuje či hraje badminton, má rád craftové pivo a dobrou filtrovanou kávu.







Poslední změna: 4. září 2023 12:42 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Mgr. Nicola Tyrpáková


Univerzita Karlova

Ovocný trh 3–5

Praha 1, 116 36

Česká republika

tel. 224 491 713



Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208





Jak k nám