Přednášky humanitního zaměření se v letošním akademickém roce opět uskuteční hybridní formou, tj. pro omezený počet účastníků prezenčně v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1 a neomezeně pro veřejnost ve formě on-line přednášek.

13. listopadu - Evangelická teologická fakulta: Albert Schweitzer a úcta k životu

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Albert Schweitzer, od jehož úmrtí uplyne v příštím roce šedesát let, je známý nejen jako varhaník, teolog a lékař, který se vydal pomáhat nemocným lidem do Afriky, ale také jako průkopník laskavého vztahu k přírodě. O desetiletí dříve, než se stala environmentální tematika předmětem žhavých debat, tvrdil, že se nemáme zabývat pouze vztahem k člověku, ale okruh zájmu je třeba rozšířit na všechny živé bytosti. V přednášce se budeme zabývat Schweitzerovou kritikou společnosti, jeho pohledem na svět a zejména jeho ústřední myšlenkou – „úctou k životu". Je jeho přístup stále inspirativní? Je možné přijmout jeho argumenty, nebo mají nějaké slabiny? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět právě při přednášce.

Přednášející:

Mgr. Jan Zámečník, Ph.D. (*1978) vystudoval evangelickou teologii. Působí jako odborný asistent na Katedře teologické etiky Evangelické teologické fakulty UK a externě vyučuje na Katedře environmentálních studií Fakulty sociální studií MU vBrně. Zabývá se obecnou a aplikovanou etikou, zejména etikou environmentální. Věnuje se také překladatelské činnosti.

20. listopadu – Pedagogická fakulta: Geometrie prostoru v renesančním malířství

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Pojem prostoru, který je dnes jedním ze základních matematických pojmů, se nezrodil v matematice, ale v malířství. Nahlédneme-li do Eukleidových Základů, pojem prostoru nenajdeme. Eukleides zkoumá pouze to, co existuje, tedy různá tělesa, ale prostor podle názoru starověkých filosofů neexistuje, a proto ho nelze zkoumat. V přednášce ukážeme jak malíři Giotto, Lorenzetti a Masaccio objevovali zákonitosti perspektivy. V knížkách o perspektivě z pera Albertiho a Dürera se objevují první teoretické poznatky geometrie prostoru, které byly později systematicky shrnuty v projektivní geometrii. Ale objevem prostoru v renesanci zkoumání prostoru v malířství nekončí. V období baroka, které jde programově proti renesančnímu chápání geometrie prostoru, dochází k dalšímu významnému pokroku v chápání prostoru. Pokusíme se ukázat na příbuznost pojetí prostoru v barokním malířství s předpoklady objevu neeukleidovské geometrie u Girolama Saccheriho.

Přednášející:

Prof. RNDr. Ladislav Kvasz, DSc., Dr. působí na Katedře matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde přednáší kurzy z matematiky a historie matematiky. Kromě toho působí na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Je autorem deseti knih z oblasti dějin a filosofie věd, například Descartes Nikétés (2021), nebo Prostor mezi geometrií a malířstvím (2020). Jeho kniha Patterns of Change, Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics (2008) získala roku 2010 mezinárodní ocenění Fernado Gil International Prize for the Philosophy of Science.

27. listopadu – Právnická fakulta: Trestáme spravedlivě?

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Jak trestáme pachatele trestných činů a jak bychom mohli tresty ukládat lépe? Proč je ukládání trestů jedním z nejsložitějších úkolů soudce - a dělají to soudci dobře? S jakými problémy se potkává český soudce a jak by mu bylo možné pomoci? Proč máme přeplněné věznice, když zároveň posíláme do vězení méně lidí než Holanďané či Švédové? A trestáme spravedlivě znásilnění?

Přednášející:

JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D. zkoumá ukládání trestů, vězeňství a trestní politiku na Univerzitě Karlově a Akademii věd ČR. Vystudoval práva (v Praze) a kriminologii (v Cambridge). Má rád kvantifikovatelná data a je jedním z tvůrců jaktrestame.cz. Kromě působení v akademické sféře pracoval jako asistent ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové.

4. prosince - Husitská teologická fakulta: Evoluční vznik - stvoření člověka (teologická perspektiva)

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Přednáška postihuje dynamický vývoj paleoantropologie v 19. a na počátku 20. století, nové vědecké disciplíny, jejíž revoluční hypotézy výrazně ovlivňovaly humanitní i sociálně vědní obory, včetně teologie a soustředí se zejména na teology, kteří do svých vizí již od 70. let 19. století zapracovávali evoluční vznik člověka. Přednáška bude doprovozena ukázkou archeologických nálezů nástrojů pravěkého člověka a prezentací několika knih, které přednášející k tomuto tématu napsal.

Přednášející:

Prof. Ctirad Václav Pospíšil, Th.D. (*1958) působí jako profesor systematické teologie na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a Teologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Specializuje se na výuku a výzkum v oblasti systematické teologie, v níž publikoval řadu významných monografií. K jeho nejznámějším dílům patří práce z oblasti trojiční teologie, christologie a teologie stvoření. V této perspektivě pojednává i o interdisciplinárních tématech (teologie v komunikaci s kosmogenezí, paleontologií a paleoantropologií) a významných osobnostech (sv. Augustin, sv. Bonaventura, Jan Hus, osobnosti české teologie, svobodní zednáři, Tomáš G. Masaryk ad.).