Přednášky společenskovědního zaměření se v letošním akademickém roce opět uskuteční hybridní formou, tj. pro omezený počet účastníků prezenčně v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1 a neomezeně pro veřejnost ve formě on-line přednášek.

9. října – Katolická teologická fakulta: Jak s dronem na kulturní památky? Digitalizace rotundy sv. Longina na Novém Městě pražském

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Přednáška se zaměří na téma využití menších cenově dostupných dronů při digitalizaci kulturních památek. Studentům bude představena metoda použitá při digitalizaci románské rotundy sv. Longina na Novém Městě pražském. Rotunda byla digitalizována pomocí dronu DJI Mini 3, pro zpracování nasbíraných dat byla použita beta verze programu Adobe Sampler, která umožňuje vytvářet detailní 3D modely z fotografií pořízených dronem. Tento proces zahrnuje několik kroků, od plánování letových tras dronu přes snímání až po postprodukci a finální tvorbu digitálního modelu. Cílem přednášky je ukázat, jak moderní technologie mohou přispět k uchování kulturního dědictví pro budoucí generace, a podpořit širší využívání těchto metod v praxi.

Přednášející:

Mezi hlavní odborné zájmy medievalistky Mgr. Michaely Falátkové, Ph.D. patří výzkum středověkých písemných památek a Digital Humanities. V posledních letech se věnuje zejména problematice digitalizace v rámci historických věd. Na Katolické teologické fakultě UK vyučuje předměty zaměřené na středověké dějiny a literaturu.

16. října – Fakulta sociálních věd: Euro a my

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Je Česká republika sladěná s eurozónou? Co to bude pro nás (občany, firmy, stát, ČNB...) znamenat platit jednotnou měnou euro? Jak moc se život s eurem pro nás změní, co získáme a naopak o jaké činnosti na národní úrovni přijdeme? Co se za 25 let od vzniku eurozóny povedlo? A co by se mohlo dělat lépe? Slyšeli jste někdy o zkratce OCA (optimální měnová zóna) a co za jejím významem stojí? Přijďte si poslechnout výklad o jednotné měně euro, kterou pro vás připravil a povede prof. Luboš Komárek, uznávaný ekonom s bohatými zkušenostmi z akademické sféry i praxe. V současné době vyučuje na IES FSV UK a působí jako poradce v ČNB, kterou zastupuje i v mezinárodních výborech. Je také zakladatelem vyhledávané blogové řady ČNB "Euro a my”.

Přednášející:

Prof. Ing. et Ing. Luboš Komárek, Ph.D., MSc, MBA (*1971) vystudoval obor ekonomická teorie na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, kde v roce 2001 získal doktorát a kde byl o pět let později habilitován v oboru ekonomie. Je rovněž absolventem University of Warwick ve Velké Británii v oboru ekonomie, Slezské univerzity v oboru marketing a management a MBA studia na Newport University. V roce 2016 byl jmenován profesorem pro obor ekonomie. V letech 2008–2010 byl prezidentem České společnosti ekonomické, v předcházejícím období pak jejím viceprezidentem. V ČNB pracuje od září 1996. Postupně zastával pozice ekonoma, poradce člena bankovní rady a vedoucího referátu měnových analýz a transmise měnové politiky sekce měnové a statistiky. Od července 2009 je ředitelem odboru vnějších ekonomických vztahů sekce měnové, kde zastával od prosince 2018 do května 2023 funkci náměstka ředitele sekce. Je zástupcem ČNB v Monetary Policy Committee a International Relations Committee při ECB. Pravidelně reprezentuje ČNB na zasedáních Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Luboš Komárek je autorem mnoha odborných článků a prezentací zejména z oblasti měnových kurzů, teorie měnové politiky, finanční integrace, finanční stability a problematiky společné měny euro. Přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ovládá aktivně anglický jazyk a pasivně jazyk německý, polský a ruský. Je ženatý a má dvě děti.

23. října – Fakulta humanitních studií: Láska, jež vládne touze, „slunci a dalším hvězdám“. Motivy samoty a přátelství mezi uměním, vědou a vesmírným vizionářstvím

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Co má společného středověká poezie se současnou sci–fi, technologický vizionář Elon Musk s renesančním básníkem Dantem Alighierim, astrofyzika s láskou? Proč v nás pohled do nekonečných hlubin noční oblohy vyvolává údiv stejně tak jako úzkost a co ztrácíme s ústupem hvězd, jež se ztrácí v mlze světelného znečištění? Co má lhostejný vesmír společného s touhou po přátelství? Přednáška Dr. Ondřeje Váši, odborného asistenta přednášejícího filozofii umění a vědy na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, se pokusí kolem těchto otázek projít se ctí a prostřednictvím vybraných obrazů, fotografií, filmových záběrů, filozofických úryvků, básní či vědeckých objevů ukáže, že na první pohled nesouvisející věci, disciplíny a motivy – motivy, které snad ani nemohou být samy sobě cizejší – spolu niterně souvisí. Ukáže se tak, že současní technologičtí vizionáři mají k renesančním básníkům mnohem blížeji, než by si mysleli (a než by i sami chtěli), a naopak, že my sami, třeba když toužíme po opravdových přátelích, stále podvědomě hledáme ve hvězdné obloze oporu, ze které bychom chtěli vyčíst svůj příznivý osud.

Přednášející:

Mgr. Ondřej Váša, Ph.D. (*1979) vystudoval Fakultu humanitních studií (2003) a obor filozofie na Ústavu filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2008), kde rovněž obhájil dizertační práci „Zwischenraum a Denkraum v kontextu motivů vznesení a pádu v obrazovém atlase Mnémosyné Abyho M. Warburga“ (2017). Specializuje se na vzájemné prolínání filozofie, umění a vědy, jeho nejvlastnějším badatelským zájmem je pak Hansem Blumenbergem formulovaná astronoetika, zaměřená na obraznost a „existenciály“ moderní astronomie a astronautiky.

6. listopadu – Filozofická fakulta: Způsobně nezpůsobný Molière

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Zapsal-li se Molière tučným písmem do srdcí a myslí diváků a je-li dodnes i u nás nejhranějším francouzským dramatikem, vděčí za to své schopnosti bravurně rozehrát rozmanité struny veselí. V přednášce se zamyslíme nad základními kompozičními postupy a prostředky Molièrovy komiky. Mezi nimi lze v Molièrově rozsáhlém, tvarově i funkčně rozrůzněném díle rozpoznat následující prvky:

1. Postavy, jež se svými směšnými postoji a chováním „prohřešují“, často maně a nevědomky, proti platným normám, ať už jde o jejich zpátečnictví, marginální postavení či neschopnost adaptovat se požadavkům kasty, k níž chtějí přináležet („snobismus“ nebo tzv. preciozita, např. pan Jordán z Měšťáka šlechticem).

2. Burleskní/groteskní degradace vysoké látky (hybridizace forem), kterou Molière využívá k tomu, aby na jevišti kontrastně a hyperbolicky vykreslil konkurující si modely dobových zdvořilostních norem (Směšné preciózky, Škola pro ženy, Tartuffe, Amfitryon, Psýché).

3. Molièrova tragikomika a otázka soucitu, resp. strachu, tedy výsostně tragických afektů, v žánru komiky (Mizantrop, Tartuffe, Měšťák šlechticem).

4. Syžetová/tematická výstavba opírající se o různé formy opakování (replik, dramatických situací, bonmotů, rétorických postupů atp.) podle principu revuálního varieté, která jsou z pohledu lineárně, resp. kauzálně budované zápletky „zbytná“ (Měšťák šlechticem).

5. Jazyková, gestická a scénická komika a molièrovsky sršící kaleidoskop faset tohoto estetického rejstříku – svět naruby a povahová nestálost protagonistů, která je zdrojem pobavení ostatních (Sganarelle, Měšťák šlechticem).

Vystižením provázaného a většinou simultánního působení výše vytýčených rysů lze podle našeho názoru dospět k poměrně přesnému nástinu jedinečného charakteru Molièrovy komiky.

Přednášející:

PhDr. Záviš Šuman, Ph.D. (romanista a bohemista, nar. 1979) působí v Ústavu románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde vede přednášky a semináře z dějin francouzské literatury. Těžištěm jeho odborných zájmů je francouzská barokní a klasicistní literatura, zejména divadlo. Publikoval knihu Melpoména v okovech? Povahokresba ve francouzské tragédii 17. století (Praha, Karolinum, 2019) a řadu statí ve francouzštině a v češtině. Zabývá se též uměleckým, zejména básnickým překladem a podílel se na několika domácích i zahraničních kolektivních monografiích, např. Vices de style et défauts esthétiques. XVI^e–XVIII^e siècle (Paris, Garnier Classiques, 2017), Naše Francie (Praha, Památník národního písemnictví, 2018) nebo Růže je rosa è rose est růže (Praha, FF UK, 2020).