Humanitně-společenské zaměření


Program ke stažení


Přednášky humanitně-společenského zaměření se konají vždy ve středu od 17.00 do 18.30 hod. v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1. Výjimkou je přednáška 11. listopadu, která je společná pro obě dvě zaměření a která se uskuteční v pondělí, a také přednáška 21. listopadu, jež je taktéž společná pro obě dvě zaměření a dnem jejího konání je čtvrtek.


18. září – Fakulta humanitních studií: Pevný základ humanitních tradic a mnohost přístupů k současnosti

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


Přednáška vyloží, jak může z jednoho stvolu bakalářského studia na Fakultě humanitních studií UK vyrůst dvanáct a víc exotických květů v podobě dvouletých navazujících magisterských oborů, z nichž žádný není zcela tradiční a všechny reagují po svém na dramatické proměny současnosti. Dále se blíže seznámíme s jedním z nich, který originálně propojuje dvě hemisféry světa, totiž přírodu a společnost.


Přednášející:

Co (nedo)studoval PhDr. Ivan Rynda původně, je hádankou pro posluchače. Dnes vede katedru sociální a kulturní ekologie, již na Fakultě humanitních studií založil, a věnuje se teoretickému i praktickému rozvíjení strategie udržitelného rozvoje a svým studentkám a studentům. Vodí je do nádherných přísně chráněných končin České republiky, pře se s nimi o hodnoty, o smysl individuálních přínosů přírodě a společnosti i o smysl vlastních životů. Mezitím myl okna, psal programy, předsedal výboru pro životní prostředí Federálního shromáždění tehdejšího Československa, vedl Český národní komitét programu Člověk a biosféra UNESCO a získal Cenu Josefa Vavrouška: pro kritické myšlení lze využít všecko!


25. září – Fakulta sociálních věd: Co a jak nám (ne)diktuje Evropská unie

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


Jak vzniká evropská legislativa a jak ji ovlivňují zástupci ČR? Přednáška představuje rozhodovací procesy v Evropské unii, vliv jednotlivých institucí, zejména Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise, a členských států se zaměřením na ČR. Dále zkoumá reálné fungování rozhodovacích procesů, vliv neformálních postupů a zvyklostí a význam voleb do Evropského parlamentu. Dopady evropských rozhodnutí na Českou republiku jsou ilustrovány na příkladech příštího víceletého rozpočtového rámce včetně dotací do zemědělství a regionální politiky, migrace a vzdělávání.


Přednášející:

Mgr. Viera Knutelská, Ph.D. je odbornou asistentkou na Katedře mezinárodních vztahů na Institutu politologických studií FSV UK. Studovala na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, Univerzitě Karlově a Université Libre v Bruselu. V minulosti působila jako analytička v Asociaci pro mezinárodní otázky a jako postdoktorandka v Centre français de recherche en sciences sociales v Praze. Odborně se zaměřuje zejména na otázky evropských institucí a jejich rozhodování a demokratické legitimity EU, obzvlášť národních parlamentů, meziparlamentní spolupráce a veřejného prostoru.


2. října – Filozofická fakulta: Od Babylonské věže po Evropský parlament aneb Jak neviditelní tlumočníci pomáhají psát dějiny

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


Pařížská mírová konference v roce 1919 položila základ profesionálnímu konferenčnímu tlumočení. S tlumočníky jsme se však mohli potkat v průběhu celých dějin lidstva. Stručně připomeneme některé zajímavé historické etapy a druhy tlumočení (Egypt, Babylon, Starověké Řecko, křižácké výpravy, objevení Ameriky atd.). Poté se soustředíme na novodobou historii a jednotlivé významné mezníky (tlumočnické, technologické i politické) v průběhu 20. století. Povíme si, jak se testovalo simultánní tlumočení ve 20. letech 20. století v mezinárodních organizacích, vysvětlíme, jak pracovali tlumočníci během Norimberského procesu (1945-46) a ukážeme si autentické dobové videonahrávky. Řekneme si, jak se tlumočí pro prezidenty a vysoce postavené politiky, jak je potřeba být neustále „v obraze“, umět pracovat se stresem a zvládat i zcela nepředvídatelné situace. Dále se již zaměříme na úplnou současnost a na základě vlastních zkušeností vysvětlíme, jak čeští tlumočníci od vstupu České republiky do Evropské unie (2004) tlumočí v institucích EU, jak se stále více používají nové technologie, jak se mění jazyková vybavenost delegátů (English as a lingua franca) a co všechno musí dnešní konferenční tlumočník při simultánním tlumočení v kabině zvládat. Dle časových možností budeme vše ilustrovat i video/audio ukázkami či fotomateriálem.


Přednášející:

Prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc. - od roku 1985 připravuje na Ústavu translatologie FF UK budoucí tlumočníky. Učí konsekutivní a simultánní tlumočení, přednáší teorii tlumočení, vede simulované tlumočené konference a videokonference, je garantem odborné tlumočnické praxe. Je autorkou desítek odborných statí a publikací k problematice tlumočení. Zároveň již téměř 40 let pracuje jako konferenční tlumočnice. Tlumočila na nejvyšší úrovni při jednáních, delegacích a státních návštěvách (V. Havel, V. Klaus, M. Zeman, M. Gorbačov, F. Mitterrand, B. Jelcin apod.), na řadě mezinárodních konferencí a odborných seminářů, pro ministerstvo spravedlnosti, práce a sociálních věcí, kultury, financí, životního prostředí, Poslaneckou sněmovnu a Senát, Úřad vlády, Nejvyšší kontrolní úřad, Institut pro další vzdělávání soudců a státních zástupců atd. Tlumočila filmy na mezinárodních filmových festivalech (MFF Karlovy Vary, Televizní festival Zlatá Praha, Festival evropských filmů, Febiofest atd.). Od roku 1993 je akreditovanou tlumočnicí u evropských institucí a pravidelně tlumočí v české kabině na zasedáních v Bruselu, Štrasburku či Lucemburku. V roce 2004 jí bylo francouzskou vládou uděleno vyznamenání Rytířka řádu akademických palem (Chevalier de l’Ordre des Palmes Académiques).


9. října – Právnická fakulta: Proč je dobré znát právo?

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


Byly časy, kdy naši společnost drželo pohromadě náboženství a morálka. Ty časy jsou ovšem – alespoň v našich zeměpisných šířkách – minulostí. Tmelem dnešní společnosti je právo. Co to ovšem právo je, proč je dobré ho znát a kde ho hledat? Máme ho hledat v tlustých zákonících či v ještě tlustších komentářích k těmto zákoníkům? Nebo je třeba spíš vyrazit hledat právo mezi obyčejné lidi a sledovat, jak právu rozumí oni? Nebo je snad právo (jak občas ironicky říkají někteří advokáti) cokoli, co za právo prohlásí soudce ve svém rozsudku? Budeme diskutovat i pracovat s několika právními případy. V případě zájmu bude možné v druhé polovině semináře zodpovědět i dotazy studentů ohledně studia na Právnické fakultě.


Přednášející:

JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. vystudoval Právnickou fakultu UK a Pedagogickou fakultu UK a v současné době na obou fakultách také vyučuje. Zkušenosti má i se středoškolskou výukou, již jedenáctým rokem působí na pražském Gymnáziu Jana Keplera.


16. října - Katolická teologická fakulta: Náboženský rozměr Hitlerovy osobnosti a Vatikán

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


Při promýšlení povahy duchovního základu Hitlerovy osobnosti máme před sebou jednu z nejsložitějších otázek hitlerovského bádání, která dodnes vzbuzuje zájem historiků i odborné veřejnosti. Pokud totiž tvrdíme, že A. Hitler byl duchovně založeným člověkem, zcela jednoznačně se nemůžeme postavit na stranu žádného známého náboženství, k němuž by náležel. Opravdu?


Přednášející:

Doc. PhDr. Marek Šmíd, Ph.D. je historik a teolog působící na Katedře církevních dějin a literární historie Katolické teologické fakulty UK. Zaměřuje se především na církevní dějiny 19. a 20. století a vatikánské archivní fondy. Mezi jeho nejnovější publikace patří Vatikán a italský fašismus 1922-1945 (Praha 2018) či Vatikán a německý nacismus 1923-1945 (Praha 2019).


23. října - Pedagogická fakulta: Umělecké dílo a jeho interpretace

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


V interaktivní přednášce budou představeny intertextuální vztahy díla v kontextech dalších kulturních produktů, které pomohou k rozvoji kritického diváctví. Účastníci si vyzkouší, jaké je to být aktivním divákem neomezujícím se pouze na transmisivní přijetí doprovodných textů kurátorů k vystaveným dílům a jak mohou využít možnosti dívat se na umělecká díla v galerii jako na sérii otázek, která nám jednotlivá díla kladou.


Přednášející:

Doc. Jaroslav Bláha se ve své odborné a pedagogické činnosti zaměřuje na teorii a dějiny umění, především na moderní výtvarné umění se specializací na interdisciplinární vztahy výtvarného umění a hudby. Zejména na tuto problematiku je zaměřena jeho publikační činnost, jejímž dovršením je několikadílná vědecká monografie Výtvarné umění a hudba. Její 2. díl získal v prestižní soutěži Univerzity Karlovy „Vysoce kvalitní odborné monografie UK“ roku 2014 2. cenu.


Mgr. Kristýna Říhová je absolventkou oboru Výtvarná výchova a Pedagogika na Pedagogické fakultě UK, kde pokračuje v doktorském studijním programu. Ve výzkumu se zabývá tématem interpretace uměleckého díla ve výtvarné výchově. Pozornost věnuje hlasům žáků, jejich žité zkušenosti a rozvoji dovedností kritického diváka.


6. listopadu – Evangelická teologická fakulta: Spolu nebo sami? Jsou sociální problémy věcí jedince nebo společnosti?

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


Co je příčinou problémů, které řeší sociální práce a o jaké problémy se vůbec jedná? Nese za své problémy odpovědnost jedinec anebo je člověk tak jako dřív determinován tím, kdo je, kde a jak vyrostl, jak se naučil rozumět společnosti a chovat se v ní? Stále existuje napětí mezi aktivním podílem člověka na svém životě a rámcem, v němž se pohybuje, který jej určuje, ale který si nevybral. Přednáška se zamýšlí nad tím, co stojí v pozadí sociálních problémů, které řeší sociální práce a jaká je vůbec role sociálního pracovníka. Sociální práce je dynamicky se rozvíjející obor, využívající poznatků psychologie, sociologie, práva, sociální politiky a dalších oborů k tomu, aby byla nalézána účinná řešení sociálních problémů a tenzí jedinců i komunit. Profese sociálních pracovníků je dnes charakterizována především identitou pomáhajících profesí, nicméně sociální pracovník nevidí jen jedince, kterému svou odborností pomáhá, nýbrž jeho klientem je i společnost, neboť prevence sociálních problémů i jejich řešení má dopad na kvalitu života všech.


Přednášející:

Doc. PhDr. Eva Křížová, Ph.D. je vedoucí Katedry pastorační a sociální práce ETF UK. Dlouhodobě se zabývá sociologií medicíny a zdravotnictví a publikuje na toto téma (např. Proměny role lékaře z pohledu sociologie, Zdraví, kultura, společnost, Alternativní medicína v ČR apod.). V současné době se specializuje na společenské pozadí sociální práce a systémová řešení sociálních problémů, což je základem tzv. paradigmatu kritické sociální práce, jež chápe problémy jedinců jako především společensky podmíněné či přinejmenším utvářené v sociálním kontextu.


11. listopadu – Informační, poradenské a sociální centrum: Science slam

Modrá posluchárna; PONDĚLÍ 17.00 – 18.30 hod.


Science slam je formát, který má pomoci popularizovat vědu a výzkum. Jedná se o soutěž, při níž mladí vědci formou stand-up výstupu představují své zajímavé vědecké a výzkumné projekty. Porotou je jim obecenstvo, které poté hlasuje o nejlepším vystoupení. Primárním úkolem zde není předat co nejvíce znalostí, ale odprezentovat jakýkoliv aspekt vlastní vědecké práce tak, aby vše bylo podáno jasně, srozumitelně a zábavně publiku z řad laiků a široké veřejnosti. Samotná prezentace vždy trvá šest minut a není dovoleno používat audiovizuálních pomůcek. Mimo to se však kreativnímu využití rekvizit meze nekladou.

Před soutěží jsou účastníkům k dispozici workshopy prezentačních a rétorických dovedností, které pak mají co nejlépe využít ve svém vystoupení. Z vědců se tak vlastně na chvíli stávají herci a z publika porota, která rozhoduje o nejlepších.

Science Slam se také účastní nejrůznějších akcí Univerzity Karlovy, kde již nesoutěžní formou mohou mladí vědci ukázat veřejnosti, že věda a výzkum mají ve světě nezastupitelnou roli a že se tu stále děje něco nového a zajímavého, co lze sdělit v jednoduché a zábavné podobě.


Přednášející:

Studenti a mladí vědci UK


21. listopadu – Ústřední knihovna UK: Informační zdroje ve světě vědy

Modrá posluchárna; ČVRTEK 17.00 – 18.30 hod.


Jakou roli hrají knihovny a informační věda v dnešním vzdělávání? Jak jsou na tom e-knihy? Svět informací není jen Google, ale věda jede na jiných informačních principech. Na této přednášce vás seznámíme s nečekaným množstvím užitečných služeb, které moderní vysokoškolské knihovny poskytují. Bude Vám odtajněna část neviditelného webu a databáze informací, které jinde nenajdete, protože se před Googlem dobře schovávají. Poznáte, co je to kvalitní informační zdroj, což je k budoucímu studiu i profesnímu životu k nezaplacení, ale i co je nekvalitní informační zdroj nebo jak se nestat plagiátorem. Ukážeme si také, jak vědci hodnotí kvalitu odborných časopisů a knih. Modernost versus konzervativnost vědy a dobrodružství i nuda (?) vědeckých informací. Úspěšnost studenta závisí často nejen na schopnostech, ale i dovednostech pracovat s informacemi a jejich zdroji. Kde hledáte informace vy? Snad ne v predátorských časopisech?


Přednášející:

Petr Urválek pracuje v Ústřední knihovně UK a zabývá se propagací služeb knihoven a investičními projekty.


Denis Škopan pracuje v Ústřední knihovně UK a zabývá se vzdáleným přístupem k elektronickým zdrojům a otevřeným přístupem k vědeckým informacím. Ve volném čase píše diplomovou práci na Ústavu informačních studií a knihovnictví.


27. listopadu – Centrum pro přenos poznatků a technologií: Jak akademici podnikají

Modrá posluchárna; středa 17.00 – 18.30 hod.


Co dělat, když něco vynaleznu? Jak je to s těmi patenty? A dá se vůbec dělat na univerzitě byznys? Ano – dá! Dokonce na všech fakultách. Ukážeme si, jak proměnit nápady v realitu a jak se dá na univerzitě podnikat. Ukážeme si příklady z praxe a vyzkoušíme si formou workshopu tvorbu business plánu a mnohem víc. No a je inovátor nudný člověk v bílém plášti? Většina lidí si představuje vynálezce jako vědce se zkumavkou, který nemá s podnikáním nic společného. Opak ale může být pravdou. Stačí jen chtít a my Vám rádi ukážeme jak na to.


Přednášející:

Mgr. Otomar Sláma, MPA je ředitelem dceřiné společnosti Univerzity Karlovy – Charles University Innovations Prague s.r.o. Pomáhá studentům a vědcům se zakládáním firem, které využívají univerzitní patenty. Paralelně s prací pro univerzitu provozuje vlastní firmu.


Mgr. Jiří Valach je zástupcem ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy, který se zabývá více než 15 let psaním žádostí o dotace na projekty a následně projektovým řízením. Pracoval pro ministerstva i komerční firmy a vyzkoušel si také roli podnikatele, když založil a provozoval lesní školku.


4. prosince – Fakulta sociálních věd: Izraelské osady na Západním břehu: Politika a každodennost

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


V této přednášce se budeme věnovat problematice izraelských osad na Západním břehu Jordánu, který je pod izraelskou kontrolou od roku 1967. Představím vám politický a společenský kontext, ve kterém osadnické hnutí vzniklo, a jak se následně proměnilo v dalších dekádách. Zvláštní pozornost bude věnována významu osad jakožto jedné z překážek mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci. V druhé části přednášky budu čerpat ze svého dlouhodobého terénního výzkumu na Západním břehu a seznámím posluchače a posluchačky s každodenní realitou života izraelských osadníků.


Přednášející:

Mgr. Jakub Záhora, Ph.D. vyučuje na Katedře mezinárodních vztahů na Institutu politologických studií FSV UK, kde na podzim 2018 obhájil dizertační práci. Během studií absolvoval studijní a výzkumné pobyty ve Velké Británii, Izraeli a Spojených státech. Ve svém výzkumu se zabývá izraelsko-palestinským konfliktem, politickou antropologií a kritickými přístupy ke zkoumání mezinárodní politiky.



Poslední změna: 29. srpen 2019 16:16 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Mgr. Pavla Satrapová


Univerzita Karlova

Ovocný trh 3–5

Praha 1, 116 36

Česká republika

tel. 224 491 679



Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208





Jak k nám