Humanitně-společenské zaměření


Program ke stažení


Přednášky humanitně-společenského zaměření se konají vždy ve čtvrtek od 17.00 do 18.30 hod. v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1. Výjimkou jsou přednášky 19. září, 3. října a 10. října, které se uskuteční ve středu, avšak ve stejném čase a na stejném místě.


19. září – Filozofická fakulta: Luštění mayských hieroglyfů

Modrá posluchárna; STŘEDA 17.00 – 18.30 hod.


Na posluchače čeká odhalování tajemství mayského hieroglyfického písma. První část kurzu vybaví posluchače nejdůležitějšími informacemi o mayském písmu a mayské kultuře. Následující druhá část bude věnovaná workshopu, kde si účastnici budou moci zkusit sami vyluštit části mayského předkolumbovského textu.


Přednášející:

Mgr. Eleni Dimelisová je v současnosti doktorandkou na Středisku Ibero-amerických studií na FF UK. Specializuje se na mayskou předkolumbovskou kulturu a věnuje se především luštění mayských hieroglyfů a také tématu postavení a roli žen v mayské předkolumbovské kultuře, které zároveň představuje také téma její disertační práce. Ve svém výzkumu se nyní s pomocí mayských textů a zobrazení snaží odhalit minulost slavných mayských královen a vysoce postavených žen.



27. září – Fakulta humanitních studií: Filosofie a literatura epochy Fin de siècle

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Přednáška se zaměří na vybraná literární díla konce devatenáctého století (Fin de siècle), především britská (Conrad, Stevenson, Wells atd.), a pokusí se objasnit, jak tato literatura reaguje na situaci, v níž vznikala. Důraz přitom bude klást především na tehdejší úspěšné prosazování se darwinistické varianty evoluční teorie mezi vzdělanci i prostými lidmi. V jednotě s tím stručně seznámí s některými dobovými filosofickými teoriemi, které jsou reflektovaným výrazem nového rozumění člověku zprostředkovaného Darwinovou evoluční teorií (Huxley, Nietzsche atd.). Literatura a filosofie budou v přednášce představeny společně, jako doplňující se způsoby kultivace rozumění člověka sobě a svému místu ve světě.


Přednášející:

Mgr. Richard Zika, Ph.D., proděkan pro pregraduální studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde také v roce 2007 dokončil doktorské studium. Na Fakultě humanitních studií UK v Praze působí od r. 2001, v současné době jako proděkan pro pregraduální studia. Je autorem tří monografií o novověké a fenomenologické filosofii a několika desítek odborných studií a kapitol v kolektivních monografiích.



3. října – Ústřední knihovna UK: Akademické psaní nejen pro maturanty

Modrá posluchárna; STŘEDA 17.00 – 18.30 hod.


Jak se nestát zcizitelem duševního vlastnictví alias plagiátorem? Kamenné versus digitální knihovny? Je libo papír nebo e-kniha? Svět informací není jen Google, ale věda jede na jiných informačních principech. Na této přednášce vás seznámíme s nečekaným množstvím užitečných služeb, které moderní knihovny poskytují. Bude Vám odtajněna část neviditelného webu a databáze informací, které jinde nenajdete, protože se před Google dobře schovávají. Poznáte, co je to kvalitní informační zdroj, což je k budoucímu studiu i profesnímu životu k nezaplacení. Modernost versus konzervativnost vědy a dobrodružství i nuda (?) vědeckých informací. Úspěšnost studenta závisí často nejen na schopnostech, ale i dovednostech pracovat s informacemi. Kde hledáte informace vy?


Přednášející:

Ing. Jiří Pavlík pracuje v Ústřední knihovně UK a je expert na e-knihy, elektronické informační zdroje, IT infrastrukturu a informační systémy pro knihovny.

Petr Urválek pracuje v Ústřední knihovně UK a zabývá se propagací služeb knihoven a investičními projekty.


10. října – Právnická fakulta: Proč je dobré znát právo?

Modrá posluchárna; STŘEDA 17.00 – 18.30 hod.


Byly časy, kdy naši společnost drželo pohromadě náboženství a morálka. Ty časy jsou ovšem – alespoň v našich zeměpisných šířkách – minulostí. Tmelem dnešní společnosti je právo. Co to ovšem právo je, proč je dobré ho znát a kde ho hledat? Máme ho hledat v tlustých zákonících či v ještě tlustších komentářích k těmto zákoníkům? Nebo je třeba spíš vyrazit hledat právo mezi obyčejné lidi a sledovat, jak právu rozumí oni? Nebo je snad právo (jak občas ironicky říkají někteří advokáti) cokoli, co za právo prohlásí soudce ve svém rozsudku? Budeme diskutovat i pracovat s několika právními případy. V případě zájmu bude možné v druhé polovině semináře zodpovědět i dotazy studentů ohledně studia na Právnické fakultě.


Přednášející:

JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. vystudoval Právnickou fakultu UK a Pedagogickou fakultu UK a v současné době na obou fakultách také vyučuje. Zkušenosti má i se středoškolskou výukou, již desátým rokem působí na pražském Gymnáziu Jana Keplera.



18. října - Centrum pro přenos poznatků a technologií: Jak akademici podnikají

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Co dělat, když něco vynaleznu? Jak je to s těmi patenty? A dá se vůbec dělat na univerzitě byznys? Ano – dá! Dokonce na všech fakultách. Ukážeme si, jak proměnit nápady v realitu a jak se dá na univerzitě podnikat. Ukážeme si příklady z praxe a vyzkoušíme si formou workshopu tvorbu business plánu a mnohem víc. No a je inovátor nudný člověk v bílém plášti? Většina lidí si představuje vynálezce jako vědce se zkumavkou, který nemá s podnikáním nic společného. Opak ale může být pravdou. Stačí jen chtít a my Vám rádi ukážeme jak na to.


Přednášející:

Mgr. Otomar Sláma je zástupcem ředitelky CPPT UK. Dříve řídil program pro fázi Proof Of Concept inovačních nápadů. Aktuálně exekutivně zodpovídá za univerzitní sponzoringové a fundraisingové aktivity a zároveň má na starosti Business development management. Paralelně s prací na univerzitě provozuje vlastní firmu.

Mgr. Jiří Valach je projektovým manažerem, který se zabývá více než 15 let psaním žádostí o dotace na projekty a následně projektovým řízením. Pracoval pro ministerstvo i komerční firmy a vyzkoušel si také roli podnikatele, když založil a provozoval lesní školku.



1. listopadu - Pedagogická fakulta: Jak se učil český jazyk na středních školách v minulém století – interaktivní přednáška s ukázkami

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Český jazyk. Školní předmět, který absolvoval každý z nás a každý z nás s ním má jinou zkušenost. Víme ale, jak se českému jazyku učilo v minulém století? Jak se promítala do výuky atmosféra první republiky, období protektorátu nebo epocha budování socialismu? A jaký byl obsah učiva? Existovaly diktáty, větné rozbory nebo určování slovních druhů? Na tyto otázky odpoví naše přednáška, doprovázená ukázkami ze starých učebnic.


Přednášející:

Doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D. absolvovala učitelské studium českého jazyka a hudební výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je docentkou Univerzity Karlovy pro obor České a československé dějiny a vedoucí Katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě. Věnuje se historii lingvistiky a didaktice českého jazyka. Z těchto oborů publikovala dvě rozsáhlé monografie: Čeština a škola – úryvky skrytých dějin o dějinách výuky českého jazyka a Praporu věren i ve ztraceném boji o životě a díle významného českého bohemisty Vladimíra Šmilauera.



8. listopadu – Fakulta tělesné výchovy a sportu: Zrozen k pohybu

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Náš pohyb se vyvinul z pohybu dávných předků. Chůze a běh je důsledkem vzpřímení primátů před 6 miliony let. Při pohybu pomocí paží (běh na lyžích, lezení, plavání, pádlování), kopírujeme pohyb obojživelníků, kteří vylezli před 375 miliony let z vody na souš. Při dodržování principů tohoto pohybu nebudeme tělu škodit při sportu, rekreaci a při všech ostatních pohybech každodenního života.


Přednášející:

Doc. PaedDr. Bronislav Kračmar, CSc. působí na oddělení kanoistiky katedry sportů v přírodě UK FTVS, kde vyučoval kanoistiku, lyžování, snowboarding, windsurfing, jachting, cyklistiku, orientační běh, turistiku. Kromě vedení řady diplomových a rigorózních prací vychoval 10 studentů doktorského studijního programu s dalšími 4 aktuálně studujícími. Pracoval v univerzitních i fakultních akademických funkcích, dále jako ředitel Kliniky komplexní rehabilitace. Na základě třicetiletých zkušeností z výuky lidského pohybu vytvořil vědecko- výzkumnou specializaci, kterou je fylogeneze lidské lokomoce. Zde poukazuje na přímou souvislost každodenního i sportovního pohybu s pohybovým vývojem našich živočišných předků a na konkrétních příkladech výzkumných výsledků dokumentuje tyto souvislosti s dopady na lidské tělo.



15. listopadu – Informační, poradenské a sociální centrum: Science slam

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Science slam je formát, který má pomoci popularizovat vědu a výzkum. Jedná se o soutěž, při níž mladí vědci formou stand-up výstupu představují své zajímavé vědecké a výzkumné projekty. Porotou je jim obecenstvo, které poté hlasuje o nejlepším vystoupení. Primárním úkolem zde není předat co nejvíce znalostí, ale odprezentovat jakýkoliv aspekt vlastní vědecké práce tak, aby vše bylo podáno jasně, srozumitelně a zábavně publiku z řad laiků a široké veřejnosti. Samotná prezentace vždy trvá šest minut a není dovoleno používat audiovizuálních pomůcek. Mimo to se však kreativnímu využití rekvizit meze nekladou.

Před soutěží jsou účastníkům k dispozici workshopy prezentačních a rétorických dovedností, které pak mají co nejlépe využít ve svém vystoupení. Z vědců se tak vlastně na chvíli stávají herci a z publika porota, která rozhoduje o nejlepších.

Science Slam se také účastní nejrůznějších akcí Univerzity Karlovy, kde již nesoutěžní formou mohou mladí vědci ukázat veřejnosti, že věda a výzkum mají ve světě nezastupitelnou roli a že se tu stále děje něco nového a zajímavého, co lze sdělit v jednoduché a zábavné podobě.


Přednášející:

Studenti a mladí vědci UK



22. listopadu – Evangelická teologická fakulta: Vánoce. Příběh Ježíše Krista z teologického pohledu

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Vánoční příběh přibližně známe všichni. Ovšem odpovědi na otázky: Kdo se to narodil? Komu se narodil? Jak se narodil? už tak samozřejmé nejsou. A přitom je potřeba je stále znovu dávat, protože tyto otázky jsou stále aktuální. Teologie, jejíž odpovědi nejsou jediné možné, Ježíšův příběh promýšlí od nejstarších dob jako ten nejdůležitější příběh dějin. A snaží se pro to jednak uvést důvody, opřené o biblická svědectví a rozumné uvažování, a jednak ukázat zásadní důsledky tohoto příběhu pro naši orientaci ve vztahu k druhým, k sobě i k Bohu. Vedle otázek po tzv. historickém Ježíši, tedy po historických skutečnostech Ježíšova života, se tak budeme zabývat také významem a chápáním Ježíšova příběhu v teologickém přemýšlení, které samo obsahuje obrovskou rozmanitost možných pohledů, konceptů a pojetí.


Přednášející:

Mgr. Petr Gallus, Ph.D. (*1979), systematický teolog. Studoval evangelickou teologii v Praze, Marburgu a Tübingen. Před svým nástupem na UK vyučoval na univerzitě v Heidelbergu a působil jako evangelický farář. V rámci systematické teologie se zabývá mj. základními otázkami teologie, christologií, antropologií a vztahem teologie a filosofie.




29. listopadu – Katolická teologická fakulta: Etika mezináboženského a mezikulturního dialogu

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Co může nabídnout teologie tváří v tvář obavám z proměn společnosti, kulturní a náboženské rozrůzněnosti či migrace? Podíváme se na některé základní pojmy a paradigmata ve vztazích mezi různými kulturami a na vliv náboženských tradic ve vztahu k utváření etických pravidel mezikulturního a mezináboženského dialogu. Zaměříme se na to, jak čelit mezikulturním/mezináboženským konfliktům, a co může podpořit kvalitní soužití různých kultur a náboženských tradic na půdě současné Evropy.


Přednášející:

ThLic. Mgr. Denisa Červenková, Th.D. působí na Katedře systematické teologie a filosofie na Katolické teologické fakultě UK. Současně je také členka společenství Sester karmelitek sv. Terezie. Ve svých přednáškách se věnuje zejména fundamentální teologii a teologii světových náboženství, přičemž v centru jejího zájmu stojí především otázky teologie a současné společnosti a mezináboženský dialog. Bohatá je také její publikační a překladatelská činnost.



6. prosince – Fakulta sociálních věd: Můžeme věřit publikovaným výsledkům?

Modrá posluchárna; čtvrtek 17.00 – 18.30 hod.


Aplikovaný výzkum tvoří základ pro rozhodování v řadě oborů. Konkrétně v ekonomii se může jednat o stovky miliard, jejichž použití je ovlivněno výsledky výzkumu. Proto je důležité si uvědomit, že většina publikovaného výzkumu prezentuje výsledky, které nejsou správně. Tím není myšleno, že by nebyly správně provedeny, nebo že by dokonce výzkumníci nějakým způsobem při jejich prezentaci podváděli. Nicméně současné nastavení publikačního systému vede výzkumníky k tomu, že musí alespoň implicitně dávat přednost výsledkům, které vypadají zajímavě. Nezajímavé výsledky nejsou téměř nikdy publikovány. Ukážeme si, jak tato tendence způsobuje, že průměrná vědecká zjištění jsou silně nadhodnocena. Konkrétně v případě ekonomie ukazuje jeden z nejcitovanějších vědců dneška John Ioannidis, že většina publikovaných výsledků je nadhodnocena nejméně dvojnásobně. Ekonomické efekty jsou tedy často menší, než se zdá při letmém pohledu na literaturu, která je studuje (například skutečný efekt zavedení eura na obchodní výměnu je mnohonásobně menší, než většina studií uvádí). Podobná zjištění platí i pro další vědecké obory, často ještě ve větší míře. Během přednášky si představíme metodu meta-analýzy a ukážeme, jak je možné výzkumnou literaturu o toto zkreslení očistit.


Přednášející:

Doc. PhDr. Tomáš Havránek, Ph.D. (narozen r. 1985 v Litomyšli) absolvoval doktorský program Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Helsinské univerzitě a působil na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Získal mj. cenu Karla Engliše udělovanou rektorem UK nejlepším absolventům společenskovědních oborů a cenu nadace UniCredit & Universities za nejlepší evropskou dizertaci v oborech ekonomie a finance. Databáze RePEc ho nyní hodnotí jako v akademické literatuře nejcitovanějšího českého ekonoma. Od roku 2016 je poradcem viceguvernéra ČNB M. Hampla. Ve svém vědeckém výzkumu se zabývá především měnovou politikou a mezinárodním obchodem, ale také energetikou a ekonomií životního prostředí. Je členem oborové rady pro ekonomii Grantové agentury Univerzity Karlovy. Na Fakultě sociálních věd UK pedagogicky působí jako docent, přednáší makroekonomii a vede seminář k diplomovým pracím. Je ženatý a má čtyři děti.





Poslední změna: 7. listopad 2018 13:36 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Mgr. Pavla Satrapová


Univerzita Karlova

Ovocný trh 3–5

Praha 1, 116 36

Česká republika

tel. 224 491 679



Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208





Jak k nám