Přednášky společenskovědního zaměření se v letošním akademickém roce opět uskuteční hybridní formou, tj. pro omezený počet účastníků prezenčně v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1 a neomezeně pro veřejnost ve formě on-line přednášek.
PhDr. Radek Buben, Ph.D.
Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1
Přednáška se zaměří na fenomén politických dynastií a/nebo příbuzenských vztahů mezi vrcholnými politiky a političkami v demokratických režimech i diktaturách v Asii, Africe a Latinské Americe jak v historické perspektivě, tak z hlediska nejnovějšího vývoje. Zaměří se na velké demokratické dynastie jako Gandhiové v Indii, na fakticky dědičné diktatury Kimů v Severní Koreji či archetypální diktaturu rodiny Somozů v Nikaragui. Pozornost ale bude věnována též okamžitým či pozdějším nástupům synů, dcer, manželek, manželů či vdov, ať už v Africe (bezpočet případů), Asii (konflikt dvou dcer významných politiků v Bangladéši, nástupnictví v Kambodži, rodinu Šinavatrů v Thajsku, permanentní mezaliance na Filipínách či osudy dcer otců zakladatelů v Barmě a Indonésii), manželské páry v Argentině, nebo rodinu Bolosnarových v Brazilíi. Jde o fenoném, jenž nejenže nemizí, nýbrž posiluje.
Přednášející:
Radek Buben je vedoucím Centra pro multidisciplinární areálová studia (CenMAS) na Filozofické fakultě UK, kde také vyučuje v rámci Oddělení latinskoamerických studií a vede diplomové a disertační práce. Vědecky se zabývá nejnovějšími dějinami Latinské Ameriky, analýzou transformací jejích politických režimů a dějinami politické vědy. Absolvoval řadu zahraničních pobytů v Latinské Americe, rok působil jako Visiting Research Fellow na Queen Mary University of London. V současné době se podílí na dvou významných projektech: ERA-AREAS, který je zaměřený na posílení areálových studií na FF UK, a projektu CoRe.
Dr. phil. Jan Vondráček, M.A.
ÚTERÝ 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1
Když mluvíme o nacismu, většinou si představíme Hitlerovo Německo a převzetí moci nacisty v roce 1933. Často se však zapomíná, že nacistické hnutí působilo také v Československu, zejména v německojazyčném pohraničí. První republika se proti politickému extremismu dlouho a poměrně úspěšně bránila.
V přednášce se podíváme na to, odkud nacismus přišel, proč získával ve 20. a 30. letech podporu a jak proti němu československý stát postupoval. Na příkladu první republiky si vysvětlíme také pojem militantní demokracie: demokracie, která chrání své instituce a hodnoty před těmi, kdo je chtějí zničit. Nakonec se zamyslíme nad tím, jak se mohou demokracie v Česku a v Evropě bránit proti současnému extremismu.
Přednášející:
Jan Vondráček působí jako historik na Katedře historických věd Fakulty humanitních studií UK a v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny druhé světové války a Československa a na otázku, jak demokratické státy reagují na extremistické a totalitní hrozby, zejména v kontextu konceptu militantní demokracie. Významnou součástí jeho práce jsou rovněž digital humanities a nové možnosti digitálního zpracování a propojování historických pramenů. Od roku 2025 vede projekt Connected History Project (CHiP), podpořený prémií Lumina quaeruntur Akademie věd ČR. Projekt navazuje mimo jiné na jeho předchozí spolupráci s Massachusetts Institute of Technology (MIT) v oblasti digitálních dějin.
doc. Jakub Eberle, Ph.D.
Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1
Kdo a co určuje, jak vypadá zahraniční politika středně velkého státu, jako je třeba Česko? Podle ústavy zahraniční politiku určuje vláda či prezident, a to za kontroly poslanců či senátorů. Tato přednáška prozkoumá, jak vypadá tvorba zahraniční politiky v praxi. Probereme v ní, jakou roli hrají nejen konkrétní politici a jejich preference, ale také anonymní aparáty příslušných ministerstev, společenské hodnoty či tlak mezinárodního prostředí.
Přednášející:
Jakub Eberle působí na Institutu mezinárodních studií Fakultě sociálních věd UK a seniorní výzkumný pracovník v Peace Research Centre Prague. Jeho výzkumné zájmy se pohybují na rozmezí teorie mezinárodních vztahů, sociální teorie a politiky střední Evropy. Konkrétněji se zabývá otázkami ontologické bezpečnosti, subjektivity, diskurzu, emocí, kritických bezpečnostních studií, hybridní války, digitální suverenity a zahraniční politiky Česka a Německa. Je autorem třech monografií a více než desítky článků v renomovaných mezinárodních odborných časopisech, např. v Journal of European Public Policy, International Political Sociology, International Studies Review, Foreign Policy Analysis, Political Geography a Political Psychology. V minulosti přednášel na univerzitách v Antverpách, Warwicku a Düsseldorfu či na Vysoké škole ekonomické v Praze.
doc. PhDr. Aleš Prázný, Ph.D.
ÚTERÝ 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1
Proč vznikly univerzity a proč existují dodnes? Jsou jen místem odborného vzdělávání, nebo mají širší poslání? Přednáška představí, jak se od antiky po současnost proměňovalo chápání vyššího vzdělávání a jak se z této tradice zrodila univerzita. Ukáže, že jejím posláním bylo po staletí vytvářet prostor pro společné hledání pravdy a rozhovor o nejzákladnějších otázkách člověka a společnosti. Otevře také otázku, zda si může tuto úlohu uchovat i v době rostoucí specializace a důrazu na okamžitou užitečnost.
Přednášející:
Aleš Prázný působí na katedře filosofie a práva Katolické teologické fakulty UK, kde přednáší politickou filosofii a etiku. Na této fakultě působí rovněž jako proděkan. Vystudoval filosofii, teologii a religionistiku na Husitské teologické fakultě UK a postgraduálně filosofii na Pedagogické fakultě UK. Je autorem a spolueditorem řady publikací věnovaných filosofii výchovy a politickému myšlení, například O smyslu politiky, Moderní univerzita: ideál a realita a Česká otázka a dnešní doba.
Univerzita Karlova
Ovocný trh 3–5
Praha 1, 116 36
Česká republika
tel. 224 491 713
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
