Přednášky společenskovědního zaměření se v letošním akademickém roce opět uskuteční hybridní formou, tj. pro omezený počet účastníků prezenčně v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1 a neomezeně pro veřejnost ve formě on-line přednášek.

8. října – Filozofická fakulta: Jak se (ne)učíme jazyky: Mýtus talentu a síla motivace

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Proč se někteří lidé učí jazyky snadno a jiní se při tom trápí? Stačí být mladý, mít talent, nebo existují i jiné důvody, proč se někomu daří více a jinému méně? V přednášce se podíváme na to, co rozhoduje o tom, jak (ne)úspěšně se učíme cizí jazyky – od věku, přes motivaci, emoce a jazykové sebevědomí, až po to, jak o jazycích přemýšlíme a jaké při učení používáme strategie. Vyjdeme z aktuálních výzkumů aplikované lingvistiky a ukážeme si, které z těchto faktorů můžeme sami ovlivnit.

Přednášející:

Mgr. Silvie Převrátilová, Ph.D. je odbornou asistentkou Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Ve výzkumu se zaměřuje zejména na motivaci v jazykovém vyučování, vícejazyčnost a profesní rozvoj učitelů. Podílí se na činnosti Centra učitelství a badatelského týmu pro výzkum vyučování a osvojování češtiny jako druhého jazyka na FF UK. Aktivně se věnuje výuce, vede semináře pro učitele češtiny a vytváří výukové materiály.

15. října – Fakulta sociálních věd: Nesnesitelná laciná legitimita, aneb co je legitimní, co už ne a jak to zjistit

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Legitimitou se zaštiťuje kdekdo a kdeco. Říct, že něčí čin je legitimní, se zdá být velmi laciné. Se slovem legitimita se vůbec nešetří, jako by to byla padělaná bankovka, kterou si každý může načmárat doma na koleni. Přitom legitimizace je ve skutečnosti tvrdá práce a ryzí legitimita, které se “dá věřit”, vzácná jako šafrán.

Přednášející:

PhDr. Petr Witz, Ph.D. působí na Katedře veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kam se vrátil po třech letech strávených na Dánské technické univerzitě coby Marie Curie/H.C. Ørsted Fellow. V Dánsku jako přímý účastník zkoumal proces implementace v současnosti největšího dopravního projektu v Evropě – podmořského tunelu mezi Dánskem a Německem přes Fehmarnskou úžinu. Nadále externě spolupracuje s DTU RiskLab, laboratoří pro aplikovaný výzkum rizik spojených s velkými inženýrskými systémy. Ve své disertační práci, za kterou jako první Čech získal prestižní ocenění NISPACee Mzia Mikeladze, se zabýval mírou selhávání projektů Public-Private Partnership (PPP) napříč evropskými státy. V rámci veřejné politiky se specializuje mimo jiné na problémy spojené s legitimitou, legitimizací či managementem stakeholderů v megaprojektech."

22. října – Katolická teologická fakulta: Jak žili první křesťané? Víra, každodennost a výzvy antického světa

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Jak žili křesťané v prvních desetiletích po Ježíšovi? Co víme o jejich rodinách, práci, bohoslužbách a vztazích s ostatními – Židy i pohany? Jak se vyrovnávali se světem plným bohů a úcty k nim? A v čem se jejich zkušenost podobá životu křesťanů dnes? Společně se vydáme po stopách těch, kteří víru nežili v kostele, ale uprostřed rušné antické společnosti.

Přednášející:

Doc. David Vopřada, Dr., se věnuje dějinám a literatuře raného křesťanství mezi 1. a 6. stoletím. Vyučuje na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

5. listopadu – Fakulta humanitních studií: „Perem, jehlou, kvérem, tichem: Příběh a feministické perspektivy v literatuře“

Středa 17.00–18.30 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1

Může mít literární směr genderovou dimenzi? Je romantismus genderovaný? Kde je gender v detektivním románu a kde ve westernu? Jakou mocí (ne)disponuje slovo? Utvářejí různé čtenářské praxe různé kulturní představy o mužství a ženství? Jak narušují queer identity konstrukci západního narativu? Kde se skrývá moc v literatuře? Může ticho vyprávět příběh? A co (v) literatuře provedl feminismus? Feministické teorie přinesly do studia literatury obrovské množství témat a postrčily literární vědu k interdisciplinaritě a rozvoji nových metod zkoumání literární produkce, psaní, čtenářství, vydávání knih a jejich funkce. Literární teoretička Rita Felski ve své publikaci Literature after Feminism rozčleňuje problematiku literární analýzy do čtyř klíčových tematických oblastí: (1) recepce textu, (2) koncept autorství, (3) narativní struktura a (4) hodnotové rámce. Cílem této přednášky bude představit uvedená témata prostřednictvím feministické, postkoloniální a queer perspektivy na vybraných kanonických literárních dílech. Na základě představených interpretací budu ilustrovat, jak feministické intersekcionální myšlení přispívá k rozšíření analýzy literárních a kulturních reprezentací a funkci jejich vkořenění do společenských a politických mocenských struktur. Přednáška si vezme na pomoc příklady z Perraultových a Andersenových pohádek, Homérovy Odysey, Erbenovy Kytice, Máchova Máje, Němcové Karly, Foglarovy Záhady hlavolamu, Woolfové Vlastního pokoje, Žluté tapety od Charlotte Perkins Gilman, jakož i ze soudobých českých románů např. od Arnošta Lustiga, Radky Denemarkové či Marka Torčíka, nebo ze současné americké literatury, kinematografie či komiksu.“

Přednášející:

Mgr. et Mgr. Tereza Jiroutová Kynčlová, Ph.D. působí na Katedře genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Ve své práci se soustředí na feministicky orientované literární teorie, gender v literatuře, postkoloniální a dekoloniální studia, současnou etnickou a regionální literaturu USA, chicanskou literatura, teorie hranice a kulturní studia.