Program se v letošním akademickém roce opět uskuteční hybridní formou, tj. pro omezený počet účastníků prezenčně v Modré posluchárně, Celetná 20, Praha 1 a neomezeně pro veřejnost ve formě on-line přednášek. Přednášky přírodovědného zaměření se konají vždy v pondělí v čase od 17.00 do 18.30 hod.
Úterý 17.00–19.00 hod., Fakulta humanitních studií UK, Pátkova 2137/5, Praha 8
Vůbec poprvé se uskuteční zahájení našeho programu pro všechna zaměření společně, a to v rámci Národního finále vědecké show FameLab Přivítání účastnic a účastníků se neujme nikdo jiný než rektorka univerzity prof. Milena Králíčková.
FameLab je soutěžní vědecká stand-up přehlídka, která se letos podruhé odehraje na půdě Univerzity Karlovy a v České republice proběhne již po třinácté, patří tak k nejstarším vědeckým show u nás. Rozhodně však neztrácí mladého ducha, a proto jsem nadšení, že akci bude hostit Fakulta humanitních studií, moderní a inovativní pracoviště spojující humanitní disciplíny s přírodními a lékařskými vědami.
Soutěžícím musí stačit pouze 3 minuty na to, aby dokázali vysvětlit vědecký problém a současně zaujmout odbornou porotu a diváky v sále. Nebudou to mít vůbec jednoduché – mohou spoléhat jen na své charisma a svůj výstup doprovodit pouze pomůckami, které si sami přinesou na jeviště.
Přijďte zjistit, že i věda může být zábava!
Pondělí 17.00–18.30 hod.
Programovaná buněčná smrt, jejíž nejznámější a nejvýznamnější typ představuje tzv. apoptóza, je regulovaný proces, který zajišťuje odstranění nadbytečných, poškozených nebo infikovaných buněk v těle. Probíhá skrze specifické signální dráhy, které vedou k rozpadu buněčných struktur a eliminaci buňky bez způsobení zánětlivé reakce. Představuje významný cíl a prostředek působení mnoha typů léčiv. Žádoucí účinky léčiv na programovanou buněčnou smrt zahrnují například jejich schopnost aktivovat apoptózu v nádorových buňkách a přispívat k potlačení růstu nádorů. Mohou také pomáhat regulovat imunitní odpověď a eliminovat poškozené nebo infikované buňky. Naopak nežádoucí účinky léčiv na programovanou buněčnou smrt mohou zahrnovat nekontrolovanou aktivaci apoptózy ve zdravých buňkách, což může vést k toxickým účinkům na tkáně a orgány. To může vyvolat vedlejší účinky, jako je snížená tvorba krve, poškození zažívacího, kardiovaskulárního nebo nervového systému. Je důležité, aby byly léky navrženy tak, aby minimalizovaly tyto nežádoucí účinky a zároveň posilovaly programovanou buněčnou smrt v patologických buňkách.
Přednášející:
Prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. (nar. 1976) působí na katedře biochemických věd Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V letech 2014–2022 byl děkanem fakulty, nyní je proděkanem pro vnitřní záležitosti, projektovou činnost a strategický rozvoj fakulty. Dále působí jako vedoucí Výzkumné skupiny molekulární a buněčné toxikologie. Vystudoval farmacii (Mgr., PharmDr.), doktorát (Ph.D.) má z farmakologie a toxikologie. Absolvoval postdoktorandský pobyt na Institute for Cardiovascular Research v Amsterdamu.
Jeho hlavní výzkumné zaměření zahrnuje kardiovaskulární a onkologickou molekulární biologii, farmakologii, toxikologii a výzkum nových potenciálních kardioprotektivních a protinádorových léčiv. Profesor Šimůnek je autorem více než 80 publikací v mezinárodních recenzovaných časopisech a jedné mezinárodní patentové přihlášky. Jako pedagog garantuje na Farmaceutické fakultě výuku molekulární biologie a genetiky pro studenty farmacie a laboratorní diagnostiky; je členem oborových rad několika doktorských studijních programů a školitel studentů doktorského studia.
Profesor Šimůnek je členem řady profesních společností a komisí, včetně ceny Česká hlava, Vědecké rady Univerzity Karlovy nebo redakční rady mezinárodního časopisu BBA General Subjects.
Pondělí 17.00–18.30 hod.
Dopady prohlubující se změny klimatu pociťují lidé doslova na celém světě. Ale zatímco dříve jsme o nich slýchali hlavně ze vzdálenějších zemí, v současnosti se nás dotýkají naplno – ať už jde o nesnesitelná vedra, extrémně silné bouře s kroupami obřích rozměrů a nebo lesní požáry, které letos zásadně ovlivnily dovolenou mnoha Čechů, například v Řecku.
Některé extrémy jsou ale před zraky široké veřejnosti skryty nebo se naplno projeví v blízké budoucnosti. Do jakých neprobádaných končin nás posune změna klimatu?
Přednášející:
Doc. Mgr. Michal Žák, Ph.D. se narodil v roce 1978 v Třebíči a vystudoval meteorologii a klimatologii na MFF UK, v roce 2022 se zde stal docentem v oboru meteorologie. Nyní působí na Katedře fyziky atmosféry, kde se věnuje především problematice změny klimatu, specifik podnebí měst nebo synoptické meteorologii a předpovědi počasí. Znát ho můžete rovněž z obrazovek České televize nejen z relací o počasí.
Pondělí 17.00–18.30 hod.
Obyvatelstvo Česka stárne a tento trend bude pokračovat i v dalších dekádách. Jedná se o jednu z největších a nejaktuálnějších výzev, před kterou naše společnost stojí, dotýká se tak každého z nás. Ukážeme si, jaké příčiny stojí za proměnou věkové struktury obyvatelstva Česka, jakým tempem „stárneme“ a jak lze stárnutí měřit. V druhé části zaměříme pozornost na dopady stárnoucího obyvatelstva v oblasti zdravotních služeb, neboť stárne nejen samotné obyvatelstvo, čímž se mění i objem, intenzita i struktura poptávky po zdravotních službách, ale také samotní zdravotničtí pracovníci – v mnohých oborech lze již nyní sledovat problémy s odpovídající generační obměnou těchto pracovníků. Měnící se věková struktura tak výrazně ovlivňuje otázku čerpání, poskytování a tím i dostupnosti zdravotních služeb. Na konkrétních příkladech si ukážeme, jakým způsobem mohou být přenášeny vědecké poznatky do reálné praxe a jak lze pomocí nich předcházet potenciálním problémům spojených například právě s omezenou dostupností zdravotnicích služeb.
Přednášející:
Doc. RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D. studoval na katedře demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde od roku 2007 působí jako vědecký a pedagogický pracovník; v roce 2023 byl jmenován docentem v oboru demografie. Je dlouholetým členem Hlavního výboru České demografické společnosti a od roku 2022 jejím předsedou. Ve své odborné činnosti se zaměřuje především na aplikovanou a regionální demografii, resp. analýzu demografického stárnutí a jeho možné dopady do oblasti veřejných služeb. Je úspěšným řešitelem aplikovaných grantových projektů, členem tuzemských i mezinárodních projektových týmů, stejně jako člen rezortních pracovních skupin a odborných komisí.
Pondělí 17.00–18.30 hod.
Často máme tendenci stres chápat pouze v jeho negativní konotaci. Nicméně jako skoro vše, tak i stres má dvě tváře. Tu, která může podpořit vznik onemocnění a škodí nám, ale i tu, která z nás dělá super-lidi a umožňuje nám přežít a adaptovat se na neuvěřitelné životní environmentální, fyzické i psychické podmínky. Pojďme si ukázat, jakým způsobem stres působí na naše tělo a proč nám někdy život zachraňuje a jindy nám ho pomalu ničí. Ukážeme si i pár jednoduchých cviků, které nám pomohou zvládnout emoční stres.
Přednášející:
Doc. RNDr. PhDr. Ing. Jana Jaklová Dytrtová, Ph.D. je vedoucí výzkumné skupiny Biochemicko-genetické markery a působí na katedře biomedicínského základu v kinantropologii. Zaměřuje se na biochemické a analytické metody ke studiu a pochopení procesů v našem těle.
Univerzita Karlova
Ovocný trh 3–5
Praha 1, 116 36
Česká republika
tel. 224 491 713
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208